Horizonty 2018

Rodger Green

Roger Green is a community researcher and one of only a small number of UK university academic applied social researchers actively involved in promoting community research and engagement by taking the university out into the community and working with communities by applying social research methods to their concerns and needs.

He originally trained and worked in London as a youth worker, before undertaking professional training as a social worker and then further training to practice as a community development worker.

He was founder and Director for the Centre for Community Research (CCR) at the University of Hertfordshire, which became internationally known for its applied social research on a range of community issues. His seminal work in North London, a CCR led participatory action research project on the once notorious Kingsmead Housing Estate in Hackney, East London, between 1996 and 2010 became internationally acclaimed as a template for community–university research partnerships.

Empowerment or Re-Empowerment? Challenges in Practice and Education

This workshop will critically explore the definitions, meanings and practice of empowerment or re-empowerment when engaging with service users, clients and community groups. Using a mixture of presentation, case study, practical group work, role play and discussion the workshop will work towards producing a radical plan for action and change.

Rodger Green

Výzkumný pracovník vyznačující se tím, že jako jeden z mála tamních akademických pracovníků pracuje v terénu přímo s komunitami na nastavení a aplikaci metod sociálního výzkumu sloužícího k podpoře jejich zájmů a potřeb. Jeho přístup ke vzdělávání je typický přesvědčením, že u uchazečů o studium komunitní práce je klíčová jejich předchozí zkušenost, coby jejích příjemců. Je zakladatelem a bývalým ředitelem Centre for Community Research (CCR) na University of Hertfordshire.

Zplnomocnění nebo znovucmonění? Výzvy v praxi a vzdělávání

Workshop se bude kriticky věnovat prozkoumávání definice, významu a praxe zplnomocnění a znovuzmocnění v průběhu spolupráce s uživateli služeb, klienty a komunitními skupinami. Pomocí různých formátů jako je prezentace, případy z praxe, praktická skupinová cvičení, hraní rolí a diskuze budeme společně pracovat na vytváření radikálního plánu pro jednání a sociální změnu.

Leida Schuringa

Expert on community work. She has a complex approach – she actively realzies, learns and develops the moethod of community development. She is an author of several publications (i.e. Community Work and Roma Inclusion, 2005). She works in the Institute of Applied Integral Psychology, where she develops and learn the Spiral Dynamics approach.

Does community work have the potential to connect unconnectable?

Leida Schuringa (keynote presentation, then three groups to discuss three questions – community workers are owners of these questions)

How can community work affect the homeowner’s strategies?
Who does the community work realize and how does it affect the possibilities of fulfilling the principles of community work?
How does the partnership (participatory) approach change the koncept of „professional“ relationship?

Leida Schuringa

Expertka na komunitní práci. Její přístup je komplexní – komunitní práci aktivně realizuje, školí a rozvíjí metodu komunitního rozvoje. Je autorkou několika publikací (v ang. Community Work and Roma Inclusion, 2005). Působí také v Instituut voor Toegepaste Integrale Psychologie. Zabývá se přístupem Spiral Dynamics Integral, jehož je školitelkou.

Má komunitní práce potenciál spojit nespojitelné?

Leida Schuringa povede úvodní přednášku, na kterou naváží tři paralelní diskusní semináře, které povedou komunitní pracovnice v sociálně vyloučených lokalitách.

Jak může komunitní práce ovlivnit strategie vlastníka bytového fondu?
Kdo komunitní práci realizuje a jak ovlivňuje možnosti naplňování principů komunitní práce?
Jak partnerský přístup proměňuje pojetí „profesionálního“ vztahu?

MUDr. Olga Kunertová

Má 25 let praxe v oboru psychoterapie.

Absolvovala několik dlouhodobý výcvik ve skupinové psychoterapii, výcvik v ericksonovské terapii a hypnóze, mezinárodní vzdělávací program v Narativní psychoterapii vedený lektory Institutu narativní terapie v Londýně.

Založila Psychoterapeutické centrum Gaudia a občanské sdružení, nyní zapsaný ústav PRO Gaudia, kde působí jako předsedkyně a odborný garant.

Jejím hlavním zájmem jsou postmoderní přístupy k psychoterapii a práci s lidmi vůbec.

18 let byla lektorkou komplexního výcviku v systemickém přístupu, organizovaného Institutem pro systemickou zkušenost – ISZ Praha.

Je spoluautorkou výcviku Terapie v postmoderně.

Mgr. Tereza Janačíková Nováková

Psychoterapeutka, psycholožka.

V pomáhajících profesích od roku 2000.

Absolvovala dlouhodobý výcvik v systemické psychoterapii a mezinárodní vzdělávací program v Narativní psychoterapii vedený lektory Institutu narativní terapie v Londýně.

Aktuálně provozuje vlastní psychoterapeutickou praxi v Brně a spolupracuje s Gaudia Institutem.

Spoluzakladatelka a členka Renadi, o.p.s. zaměřené na práci s alkoholem, gamblingem či návykovými léky.

Je spoluautorkou výcviku Terapie v postmoderně, jehož první běh začal běžet v loňském roce.

Mgr. Naďa Kostková

Absolvovala dlouhodobý výcvik v systemické psychoterapii Umění pomáhat, mezinárodní vzdělávací program v Narativní psychoterapii vedený lektory Institutu narativní terapie v Londýně. Psychoterapii se věnuje 4 roky.

Je držitelkou mezinárodního certifikátu lektora vzdělávacího programu RWCT a 11 let pracuje v oblasti vzdělávání.

Své profesní dovednosti s radostí propojuje. Zatím největším a úspěšným projektem je spoluautorství výcviku Terapie v postmoderně, který byl zahájen v roce 2017.

Mgr. Barbora Hrušková

Absolvovala komplexní výcvik v systemické psychoterapii Umění pomáhat a mezinárodní výcvik v Narativní psychoterapii a narativním přístupu v supervizi.

Má 7 let praxe v oboru psychoterapie. Věnuje se práci s individuálními klienty, páry i rodinami.

Je lektorkou vzdělávacích programů pro odborníky z pomáhajících profesí v Gaudia Institutu.

Baví ji propojení terapeutické a lektorské práce.

Největší radost jí v poslední době přináší úspěch výcviku Terapie v postmoderně, jehož je spoluautorkou a lektorkou.

Programme, Saturday 5th may 2018

	Main Hall	Greenroom	Balcony	Open Space
9:00–10:15	MENTAL HEALTH KEYNOTE Ottar Ness (NOR): Relational Recovery in Mental Health and Addiction
10:15–10:30	Coffee-break
10:30–12:00	MENTAL HEALTH Ottar Ness (NOR): Workshop – Relational Recovery in Mental Health and Addiction	RACISM AND XENOPHOBIA Jan Šerek: School as a basis for civic engagement? Ondřej Adamík: Life of the Muslim community in the Czech republic	INTERPERSONAL RELATIONSHIPS Zdeňka Benešová: Children’s best interest in a divorce process	EDUCATION Michal Kandler: Freedom of learning/educating Lenka Martinkovičová a Olga Okálová: FASD in a dialogue
12:00–13:00	Lunch (prepared by Jako doma – Homelike – Bistro)
13:00–14:00	RACISM AND XENOPHOBIA Daniela Vrbová: Constructivelly, please. Solutions journalism in the Czech practice	EDUCATION Katarína Medzihorská: Humanity in psycho-diagnostics	INTERPERSONAL RELATIONSHIPS Eva Vaňková: Pitfalls of multidisciplinary approach solving family disputes	MENTAL HEALTH Zuzana Durajová & Matěj Stříteský: Human Rights Perspective on Involuntary Hospitalization
14:00–14:15	Coffee-break
14:15–15:45	RACISM AND XENOPHOBIA Ondřej Adamík Jan Šerek, Miriam Kanioková: How to organize yourself democratically safely and effectively at demonstrations? Panel discussion: New manifestations of racism in the public space	EDUCATION Gabriela Šustková a Markéta Frantová: Could suicidal behavior of a child in school be a source of collaboration in the school?	INTERPERSONAL RELATIONSHIPS Discussion	MENTAL HEALTH Jozefina: Getting nuts or getting stronger? A story of a psycho-spiritual crisis, in other words: the madhouse inside from the perspective of a former family court judge. Martina Faltýnová: Statement of disease or statement of transformation? Mental health and the contemporary media discourse Discussion
15:45–16:00	Coffee-break
16:00–17:15	DIALOGICAL SPACE with Ottar Ness
17:30–18:30	Guided tour in the PLATO Gallery (Gallery of Modern Art – former Bauhaus, organized transfer from Hlubina)
Through whole day	Making of organic toi- toi (Limits we are) – workshop

Programme, Friday 4th may 2018

	Main Hall	Greenroom	Balcony	Open Space
9:00–10:15	RACISM AND XENOPHOBIA KEYNOTE Liz Fekete (UK): Prejudices or social structures? The roots of racism and strategies of resistance
10:15–10:30	Coffee-break
10:30–12:00	RACISM AND XENOPHOBIA Václav Pecl: Dialogue: Direct action fighting the racism Workshop: Direct action	MENTAL HEALTH Børge Baklien (NOR): Workshop – Nature and Recovery	INTERPERSONAL RELATIONSHIPS Markéta Nováková: Respect, recognition, communication, collaboration, in other words: examples attract	EDUCATION Václav Zeman: The School My Project – Our World is also their Project Silvie Kappelová: The journey to your own kindergarten and the power of intention Lia Blažková: Homeschooling Markéta Hovorková a Jan Beránek: A stigma that can touch all of us Margita Rácová: Parents Association for Fair Education (SRFS) (World café – Sharing)
12:00–13:00	Lunch (prepared by Jako doma – Homelike – Bistro)
13:00–14:00	EDUCATION KEYNOTE Loek Schoenmakers (NL): Tension within Education. An opportunity?!
14:00–14:15	Coffee-break
14:15–15:45	MENTAL HEALTH Marion de Boer (NL) & Chantal Goudsmits (NL): From FACT to POD in the Netherlands, a practice-oriented journey	EDUCATION Veronika Škopová a Dominik Hlaváč: QUIP – we teach together about equal rights to everyone Michaela Tichá: Even parents want to be there	INTERPERSONAL RELATIONSHIPS Milena Mikulková: Life on two chairs	RACISM AND XENOPHOBIA Liz Fekete (UK): Coming together to combat racism in the Czech Republic (workshop)
15:45–16:00	Coffee-break
16:00–17:15	MENTAL HEALTH Jan Dorničák, Jakub Svoboda, Ondrej Žiak: OPEN DIALOGUE in Zahrada2000 (NGO) & facilitated discussion about POD in Czech republic	EDUCATION Jakub Konečný: Monitoring the obligations arising from the Convention on Rights of Persons with Disabilities. Article 24 – Education	INTERPERSONAL RELATIONSHIPS Andrea Blažková, Petr Válek: „No child in the middle“ (workshop)	RACISM AND XENOPHOBIA Lenka Šafránková-Pavlíčková: Local integration of migrants
17:15–17:30	Coffee-break
17:30–18:30	DIALOGICAL SPACE with Loek Schoenmakers
18:30–20:30	Dinner – buffet – Maryčka Cafe (in the area of Hlubina)
18:15	„Bedřiška lives“ – a commented tour in a neighbourhood threatened by eviction (former workers‘ colony, organized transfer by tram from Hlubina)
20:00–20:30	„How many terraV do you have in Ohms?“ (Michal Kašpar) – ~~Slam Poetry / rap / text~~ / speech appeal (Main Hall)

Programme, Thursday 3th may 2018

	Main Hall	Greenroom	Balcony	Open Space	Movie theatre
9:00–10:30	COMMUNITY WORK Leida Schuringa (NL): Does community work have the potential to connect unconnectable? Discussion seminar with community workers
10:30–12:00		MENTAL HEALTH Natálie Sedlická: What hides behind the tension? The reform of childbearing care as an opportunity to healing the community through individual and collective experience
12:00–13:00	Lunch
13:00–14:00	SYMPOZIUM HORIZONTY 2018 OPENING CEREMONY KEYNOTE Sheila McNamee (USA): Humanizing Tensions: Dialogic Possibilities
14:00–14:15	Coffee-break
14:15–15:45	MENTAL HEALTH Barbora Chvátalová (CZE) & Markéta Hovorková (CZE): Reform tension – the biggest challenges of the Czech psychiatric care reform Stanislav Matoušek (CZE): Stigmatization of the psychiatrist’s role. Opinions, influences, limits.	INTERPERSONAL RELATIONSHIPS Přemysl Ulman a kol.: Parents forever Andrea Blažková & Petr Válek: „No kids in the middle“ – working with tension in a divorce conflict	EDUCATION Petra Jurkovičová: Teaching experiment by using dialogical approach with students Naďa Kostková, Barbora Hrušková, Tereza Janačíková Nováková, Olga Kunertová: Creating a dialogical space in the education of helping professionals	COMMUNITY WORK Rodger Green (UK): Empowerment or Re-Empowerment? Challenges in Practice and Education	MENTAL HEALTH Matthias Ochs (GER): The „law“ of systemic antagonism – and its dialogical implications
15:45–16:00	Coffee-break
16:00–17:15	MENTAL HEALTH Craig Lewis (USA): Punk Road to Recovery Ladislav Fabián, Roman Šimek, Honza Horák (CZE): Absolvent Club	INTERPERSONAL RELATIONSHIPS Lucie Hornová: Paralell process as source of inspiration – dialogism in practice	EDUCATION Blazic Anamaria, Miskulin Inka and Cvjetovic Ani (CRO): Dialogical learning context Common reflection	COMMUNITY WORK Rodger Green (UK): Empowerment or Re-Empowerment? Challenges in Practice and Education	RACISM AND XENOPHOBIA Ondřej Přibyla: NVC Non violent communication
17:15–17:30	Coffee-break
17:30–18:30	DIALOGICAL SPACE with Sheila McNamee
18:30–20:30	Dinner – outdoor barbecue (vegan) – in front of the cafe Maryčka (in the area of Hlubina)
20:00–21:00	“Under their wings” (Helena Kracíková & Rad Bandit – project by Possibilities of dialogue students) – film projection & discussion (cinema)

Matthias Ochs

Matthias Ochs, Dr., Dipl.-Psych., narozen roku 1968 je profesorem psychologie / poradenství na Katedře Sociální práce na University of Applied Sciences, v německé Fuldě. Je certifikovaný psychoterapeut (ve smyslu německého zákona o psychoterapii), systemický rodinný terapeut a certifikovaný lektor systemické terapie a poradenství. Má také výcvik v Gestalt terapii a Terapii zaměřené na člověka.

„Zákon“ systemického antagonismu – a jeho dialogické implikace

Budu prezentovat příspěvek na téma: „Zákon“ systemického antagonismu – a jeho dialogické implikace; protože chci sdílet některé myšlenky o tom, jak principy systemického antagonismu vycházející ze systémové teorie jdou ruku v ruce s dialogismem – a co to může znamenat pro systemickou-dialogickou praxi…

Matthias Ochs

Matthias Ochs, Dr., Dipl.-Psych., born 1968, is a professor of Psychology/ Counseling in the Dept. for Social Work at Fulda University of Applied Sciences, Germany; he is a certified psychotherapist (licensed under the German Psychotherapist Act), a systemic family therapist and a certified trainer of systemic therapy and counseling. He has also trainings in Gestalt and Person-centered therapy.

The „law“ of systemic antagonism – and its dialogical implications

I will present a lecture on the topic: „The „law“ of systemic antagonism – and its dialogical implications“, because I want to share some ideas about how the system theory principle of systemic antagonism and dialogism fits together – and what that could mean for a systemic-dialogical practice…

Ondřej Adamík

Ondrej has been a part of the Muslim community in the Czech republic for 16 years. During this time he actively participated in the dialogue with wider society, public and religious associations. Through traveling and internships such as IVLP in USA he had a chance to discover the diversity and functioning of the religious spectre. Based on these, he started to take part in Muslim community in Prague and takes care of PR. In the past, he worked as a head of student religious associations. He took part in negotiations concerning integration of the Czech republic in V4. In non-profit organisation he lectured state employees in communication with the migrants.

Life of Muslim community in the Czech republic

In his contribution, Ondrej will talk about the life of Muslim community in the Czech republic, its history, current development after 2015 and striving for tolerant and respecting co-existence of the Muslims and majority. It will steam either out of personal experience (such as meeting one of first Muslims in Czech republic who does not live anymore) and academic work of Osřanský and Kropáček. During whole the contribution there will be a lot of space for questions from the audience.

Ondřej Adamík, Muslimská obec Praha

V muslimské komunitě v ČR působí již 16 let. Během této doby se aktivně účastnil dialogu s širší společnosti, ať už byli z jiných náboženských spolků či nikoliv. Měl možnost díky cestování a odborných stáži např. IVLP v USA poznat různorodost a fungování náboženského spektra. Díky tomu se začal starat se o PR Muslimské obce v Praze. V minulosti působil ve vedení studentských náboženských spolků. Podílel se na odborných jednáních týmu, který měl za úkol integraci v ČR v rámci V4. V rámci neziskové organizace školil státní zaměstnance jak jednat z cizinci.

Život muslimské komunity v České republice

Ve svém příspěvku Ondřej přiblíží účastníkům život muslimské komunity v České republice, její historii, aktuální vývoj po roku 2015 a snahu o tolerantní a respektující soužití muslimů a majority. Bude vycházet jak z osobních niancí (i na základe setkání s jedním z prvních muslimů v České republice, který už nežije) a zkušenosti s komunitou, tak i z odborných publikací Ostřanského a Kropáčka. V celém průběhu příspěvku bude hlavně množství prostoru pro otázky.

Lenka Šafránková Pavlíčková

Lenka Šafránková Pavlíčková works for Brno City municipality, where she is responsible for projects dealing with integration of migrants. She studied Sociology, Social Politics and Social Works and Media Studies at the Faculty of Social Studies, Masaryk University. During her PhD. studies in Sociology, she was dealing with the topics of migration and integration of foreigners and analysis of ideologies. After several years in human resources in the corporate field, she worked in the NGO Independent Social Ecological Movement (NESEHNUTÍ). She spent 9 years there, mainly working on projects focused on integration of foreigners and challenges connected with multicultural society. She has been working for the municipality since 2016. Except from coordinating innovative project intended on piloting intercultural work in local administration, she is responsible for creating policy on integration of foreigners at local level.

Local integration of migrants: the role of the municipality

How can local administrations take advantage of tensions in society connected with migration and cultural and religious diversity? What role can cities play in its transformation into dialog among different groups of inhabitants? The issue of integration of migrant is overlooked or suppressed in many social policies in Czech republic. The city of Brno belongs among few local administrations, who tackle the issue of integration of migrants at local level. In October 2017, Brno, as the first city in Czech republic, started a social innovations project to pilot intercultural work in the frame of local administration. The goal is to build bridges between the municipality and migrant communities through creation of team of intercultural workers – migrants, who come from these communities, but are already successfully integrated into the Czech society.

The city of Brno is also planning on creating local strategy of integration of migrants, which should set up systematic approach towards integration.

What have been the experience so far, what have we learnt and what challenges we face?

Lenka Šafránková Pavlíčková

Lenka Šafránková Pavlíčková pracuje na Odboru sociální péče Magistrátu města Brna, kde vede projekty zaměřené na integraci cizinců. Vystudovala sociologii, sociální politiku a sociální práci a mediální studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Během doktorského studia sociologie se zabývala migrací a integraci cizinců analýzou ideologií. Po několika letech v korporátních firmách zakotvila na 9 let v neziskové organizaci Nesehnutí, kde se věnovala tématům spojených s integraci cizinců a výzvami spojenými s multikulturním soužitím. Od roku 2016 působí v samosprávě. Kromě projektu na testování interkulturní práce v rámci samosprávy, který běží v režimu sociálních inovací, koordinuje tvorbu ucelené politiky města Brna na integraci cizinců.

Lokální integrace cizinců: role města

Jak mohou samosprávy využít napětí ve společnosti ohledně migrace a kulturní a náboženské diverzity? Jaká je role měst v procesu proměny napětí v dialog mezi odlišnými skupinami obyvatel? Téma integrace cizinců je v sociálních politikách v ČR často přehlíženo a potlačováno. Město Brno se jako jedna z mála samospráv v ČR začalo systematicky věnovat tematice integrace cizinců na lokální úrovni. V říjnu 2017 se rozběhl projekt v režimu sociálních inovací, v rámci kterého Brno jako první město v ČR testuje interkulturní práci v rámci samosprávy. Základním principem projektu je, že město buduje mosty mezi lokální samosprávou a cizineckými komunitami na svém území díky vytvoření týmu interkulturních pracovníků – migrantů, kteří z dané komunity pocházejí, ale zároveň se již v ČR úspěšně integrovali.

Město Brno dále v roce 2018 spustí přípravu lokální strategie integrace cizinců, která by měla nastavit systematický přístup k integraci cizinců.

Jaké jsou dosavadní zkušenosti, co jsme se naučili a s jakými výzvami se setkáváme?

Ondráš Přibyla

Trainer, mediator and freelance consultant. Ondráš leads Nonviolent communication trainings and is one of the few people holding the international certificate CNVC in Nonviolent communication in the Czech Republic. He teaches communication skills in conflict situations at Masaryk University, helps different organisations (business, public administration, NGOs) building a communication culture or making direct interventions in conflict situations.

“I like informal environments where I don’t have to follow conventions and play communication games, where we can be who we are. My scientific background manifests in my pleasure of exploring other people’s thinking and assumptions, understating their behaviors and seeing connections all around. I need to look for a meaning in everything I do, I always work with zest and passion, and I like when things are moving fast. I am not a perfectionist so I don’t mind working with limitations such as time, energy or skills. The important thing for me is using the potential of the situation and of the people in it.”

Abstract – Nonviolent communication as training

In the first part we will present Nonviolent communication using a few live demonstrations. In the second half I would like to share my experiences from leading a year-long training and to outline the changes (personal, interpersonal) one might experience and its limitations.

Ondráš Přibyla

Ondráš je lektor, mediátor a konzultant na volné noze. Vede tréninky Nenásilné komunikace (jako jeden z mála má v Česku mezinárodní certifikaci CNVC), na Masarykově Univerzitě učí kurzy Komunikace v konfliktních situacích a v organizacích (byznys, úřady i neziskovky) pomáhá s vytvářením interní komunikační kultury nebo dělá přímé intervence v konfliktních situacích.

„Mám rád neformální prostředí, kde nemusím sledovat konvence a hrát komunikační hry. Kde můžeme být prostě tím, kým jsme. Baví mě sledovat myšlení lidí, vidět předpoklady, chápat vzorce chování a vnímat souvislosti v plné šíři – v tom se projevuje moje vědecké pozadí (studoval jsem teoretickou fyziku). V tom, co dělám, potřebuju vidět smysl. Když zrovna pracuju, pracuju se zápalem a vášní a jsem rád, když věci mají spád. Nejsem perfekcionista a nevadí mi pracovat s omezeními – času, energie, i schopností – důležité pro mě je využít co nejlépe potenciál, který zrovna situace a lidé v ní mají.“

Nenásilná komunikace jako trénink

Půlku času budeme věnovat představení Nenásilné komunikace, nejspíš pomocí několika živých ukázek. Druhou půlku bych chtěl sdílet zkušenosti z vedení ročního výcviku, a alespoň zhruba načrtnout jakých změn (osobních a vztahových) lze v takovém dosáhnout a jaké jsou limity.

Sheila McNamee

Sheila McNamee is Professor of Communication at the University of New Hampshire and co-founder and Vice President of the Taos Institute. Professor McNamee has held Visiting Professorships at City University (Hong Kong), Utrecht University (The Netherlands), the University of Sao Paulo (Brazil), and the University of Parma (Italy). She was Professor of Culture Studies at Tilburg University from 2013-2016. Her work is focused on dialogic transformation within a variety of social and institutional contexts including psychotherapy, organizations, and communities. Among her most recent books are Research and Social Change: A Relational Constructionist Approach, with Dian Marie Hosking (Routledge, 2012) and Education as social construction: Contributions to theory, research and practice, edited by Dragonas, Gergen, McNamee & Tseliou (WorldShare Books, 2015) — download here.

Humanizing Tensions: Dialogic Possibilities

Everywhere we turn we are confronted with techniques and tools designed to “fix” the disparities that we confront daily. If our actions appear abnormal to others, there’s probably a pill we can take and a therapeutic program we can join. If our performance in school is below standards, there are remedial courses and, again, medications we can take to ensure that we can maintain focus and attention on what the educational system deems is important. When our neighborhoods and communities are rife with racial tensions, we turn to confrontation and law enforcement, often resulting in imprisonment or other forms of punishment. Our family and relational conflicts can be solved by an expert’s determination of who is right and wrong, rational and irrational. Such segregating and isolating actions serve to make our divisions deeper and more conflicted. Difference is a natural byproduct of our complex social worlds. And, unfortunately, the most common approach to diversity is to treat the individual. Little attention to paid to the broader social contexts and institutional practices that contribute to conflict, disconnection, and difference. The question we must confront is how we can live with the tension of difference. Adopting a collaborative, dialogic stance redirects our focus in divisive moments. Rather than finalize diverse worldviews as evil, wrong, or irrational, our challenge is to search for the good, the “right,” and the rational in the other. Central to living with the tensionality of difference is a shift from attempting to reach agreement to constructing new forms of understanding with others. And, these new forms of understanding are premised on humanizing the other, despite difference. In the words of Ludwig Wittgenstein, we must ask, How can we go on together? This talk will propose ways that we might go on together despite (Dis)connecting Tensions.

Eva Vaňková

Eva is a registered mediator, an attorney, who helps their clients solve their disputes out of court involving collaborative professionals – financial specialists, psychologists, physicians, experts and social workers, always according to the specific clients’ needs introducing so called complementary practice. She is the founder of the Union of family attorneys and a director of ESI.

My theme

Complementary practice – pitfalls of multidisciplinary approach solving family disputes – team collaboration and its limits

Parents for ever

Gabriela Šustková, Kristýna Dvořáková, Michal Filák, Petr Suchomel, Daniel Žákovksý, Přemysl Ulman

We are a multidisciplinary team with professional representation of psychologist, family therapist, educator and social worker. This team was established during the time of realizing and devoloping the program „Parenst for Ever“. What connects us is the postmodern approach to work with clients.

Since 2015, in the Zlín region, we offer assistence program for families in divorce and/or post-divorce conflict. The original inspiration comes from work of Dutch psychologist Justine van Lawick. We decided to further develop the original concept in a way of empowering parents in their parental competencies and helping them create an environment, in which the focus is on appreciation and in which children are able communicate to their parents their desires and their needs.

We would like to offer our experience of this therapeutic work to other professionals working in the area of child protective services and want to help families experiencing repeating and intense conflicts.

Zdeňka Benešová

Zdeňka is a social educator and a therapist. She founded and works as a director in the organization Pro zdraví 21 that offers variety of social services for children, adolescents and their families involved in the child protective services system. Their mission is the family system support in the context of bio-psycho-social and spiritual aspects of health.

The best interest of the child in the process of divorce and in the after-divorce care

It is a theme that reflects the organization’s long term everyday practice. How to prevent escalation of conflicts in the family, how to deal with them and minimize them keeping in mind possible consequences for the children? The subject of the presentation is the educational prevention, instruments of help including system interconnection and a case study.

Markéta Nováková

Markéta Nováková, the founder of cochem.cz, will present the bases of interdisciplinary collaboration in custodial process inspired by the Cochem practice. What are the instruments of each profession, how to coordinate the work of each profession in resolving the parental conflict, how to connect different services? How to start the interdisciplinary team, how could the interdisciplinary collaboration work in Czech Republic?

Respect, recognition, communication, collaboration in other words examples attract

When professionals work with parents in conflict, they are able to do what they require from the parents: respect, recognition (in their parental role), communication and collaboration.

Milena Mikulková

Long time ago I wanted to do what I am doing now:

Work for joy and spread hope
Look for and help myself and others finding and using their own resources and potential
Not to fear pain, rather dominate it and let it bring me to maturity and wisdom
Not to be conformed with what is the usual, yet look for and create new possibilities
Not to stay on the surface, yet go into dept and see relations/connections
See and be in awe
Simply live

I accompany my clients, readers, listeners, spectators and my workshop participants on a similar journey. I do this through my publications, TV and radio shows, on workshops, presentations and discussions.
www.vztahove-poradenstvi.cz

I am the author of the diagnostic method SOCIOKLIMA which focuses on behavioral components of group social climate and a follow up with individual or group intervention.
www.socioklima.eu

Since 2017, in the organization ESPDIENTE, I focus my effort on connecting both areas of my work: school system and work with families.
www.espediente.cz

Life on two chairs

Children often go to school to get rest from problems in the family

Does this sound provocative? Exaggerated? How to deal with children, whose family background has serious cracks and this reflects on children’s behavior in school? How not to punish children, when they are desperate, yet, at the same time, stop their disruptive and violent behavior?

In my presentation I’d like to share my experience of working in schools, where there are relational problems. The unique connection between the work in the school system and work with families allows me to highlight the mentioned thesis. I will also present some “proven” methods that help in the process of stabilizing students in the classes. And we will use the chair to demonstrate the two worlds of the child.

My presentation is for everybody, who has to deal with children’s inappropriate behavior and is looking for way how to encourage determination, motivation and meaningfulness.

Lucie Hornová

Parallel process as a source of inspiration – dialogism in practice

Taylor et al. (2006) defined parallel processes as transporting/transferring experiences and emotions from one relationship (e.g. with a client) to another (e.g. with a colleague or a supervisor).

Parallel processes are often present in a team working with clients with a high degree of conflict or where there are present strong emotions.

Parallel process in a team can contribute to the sensation of exhaustion, to conflicts or to burn out, so it often becomes a subject of supervision.

In our clinic we offer services to parents in a post-divorce situation, where there is a disagreement on child care, to families with a high degree of violence, or families, where one of the parents is in an acute stage of psychosis. We also work with court mandated treatment. Usually there are 3 to 5 members of the team engaged in the treatment, together with a general physician and a medical specialist, ex psychologists and therapists, often also lawyers, school, etc. Parallel process is a repeating experience in our practice.

In our presentation we would like to describe practical experience of working with the parallel process as a source of information about clients system.

Our work is significantly inspired by non-expert, dialogical approach, mostly by work of Jaakko Seikkula, Justine van Lawick and Peter Rober and also by contemporary Gestalt approach.

Lucie Hornová

Lucie is a clinical psychologist.

She completed psychology degree at Masaryk University in Brno. Initially she worked with substance abuse clients in the UK, later in Czech Republic. She has a training in Rogerian individual therapy and in family systemic therapy. She also completed studies of systemic supervision at Tavistock clinic in London. She is a registered European systemic supervisor.

She is a trainer of clinical psychology, member of AKP and SOFT and a European representative in the European Association of Family Therapist.

She founded psychological ambulance in Rychnov nad Kněžnou and has been a director of it for ten years.

She has been working with children, adults and families. She specializes in psychotherapy of psychosomatic disorders, in working with families with a high degree of violence and with families, where one of the members has suffered psychotic experience.

She is enrolled in a doctoral degree program at TAOS Institute under the guide of Sheila McNamee.

She has been interested in dialogical approaches in psychotherapy. She works with Jaakko Seikkulla, Peter Rober, the group Narativ and professor Ochs organizing summer school of dialogical practice.

Kamila Bolfová, Martin Nawrath

Andrea Blažková, Petr Válek

Petr Válek

Petr is a clinical psychologist practicing for seventeen years. In a psychiatric clinic in Opava he provided therapy and psychological assessment for adults. Since 2013 he has been focusing on therapy with children and family systems. Thanks to his training in analytical psychotherapy and Jungian psychology he has understanding for shadow aspects of human personality. Since 2014 he has been also focusing on divorce conflicts and their impact on children. He has always been and optimist and offers hope to parents in situations that look hopeless.

Andrea Blažková

Andrea works as a social worker in the Center for family counseling and center for crisis intervention. In her practice she meets with parents in the divorce/separation conflict. She focuses on educational counseling and on consequences of conflicts for the children. She completed degree in psychotherapy studies at the School of Social Studies at the Masaryk University at Brno and currently is attending the international program in collaborative and dialogical practice.

No kids in the middle – working with tension in a divorce conflict

In a divorce conflict we meet with the tension between the parents. At the same time this tension impacts the children that are very sensitive to the conflicts and arguments in the family. For families caught in the divorce/separation conflict we offer the program „No Kids in the Middle“.

The program has requirement on the whole family system, mostly on the parents though. The goal is to mitigate the parental conflict and to deescalate it. The program creates space for finding new ways how to resolve conflicts. At the same time, it focuses on putting the child in the center of the parents’ attention (not in the middle of the parental conflict). This way it helps to decrease the pressure and stress children are exposed to during the time of divorce.

We have been offering this program for over three years. We have a very good feedback from child protective services and the justice system, with whom we keep a close relationship. Starting last year, we also offer systematic trainings for professionals planning to offer the same program.

In our presentation and our workshop, we will demonstrate a new method of how to work with divorce/separation conflict, inspired by a Dutch program No Kids in the Middle created by Justine van Lawick a Margreet Visser.

Michaela Tichá

Silvie Kappelová

Loek Schoenmakers

Loek Schoenmakers (1961), Ph.D., currently works as an educational specialist in the Netherlands, Aruba, Suriname, and Belgium. 30 years of experience within education as teacher, school leader, school advisor, trainer, coach and educational specialist. Based on his working experiences in various roles and his research based on social constructionism (2011), he strongly believes that interconnectedness and the centering of the human element within educational change processes are crucial for sustainability.

Studied at Nottingham University (MA, 2001) Educational Change and School Improvement; promoted at Tilburg University and Taos Institute (Ph.D., 2011) with Sustainable Educational Change is being in Relation.

Workshop: direct action

How to organise demonstrations and direct actions in a democratic, safe and effective way?

In modern societies, the civil acts of disobedience are one of the possible forms of political participation. The participants of social movements employ them when other political means failed to succeed. Besides environmental and social conflicts, the acts of disobedience are adopted also by people defending non dominant ethnic groups from the assaults of far right rallies. Participating in blockades and other forms of direct action might be liberating and empowering for the individual, as his voice is heard and he can share similar political views with others. In the same time it might have a negative, even traumatizing impact, especially when experiencing police repression or aggression. During direct actions, activists can get into very nonconformist situations. The workshop will show how to organise acts of civil disobedience and how to guide people in a way that it will be not only effective but also democratic and secure. We will analyze different strategies how to take collective decisions and how to minimize the chance of being traumatized.

The member of the initiative No to racism

The initiative strives for emancipative and progressive politics and it was created in 2010 as a reaction to the rise of xenophobia in society. Its initial activities were focused on organizing public debates and presentations, documentary screenings, workshops in schools, public gatherings and nonviolent blockades of Neo-Nazi rallies. With the passage of time, however, its topics extended to new areas such as feminism or the critics of neoliberal politics, as the initiative doesn’t reduce the source of racism only to its psychological dimension, but it struggles to reveal the roots in neoliberal politics as well. In its 9 years of existence, the initiative organised a large number of demonstrations, direct actions and acts of civil disobedience as an attempt to enhance the culture of protest in the Czech Republic. The speaker is a graduate of social history and his research focuses on history of state socialism, history of protest and the origins of social movements.

Dialogue: Direct action

Dialogue: (Dis)Connecting Tensions: Direct action fighting the racism

Martin Luther King wrote in his letters that none of the civic movement victories would be achieved without the resolute legal and non-violent pressure. He mentions this in the letter sent from the prison in Birmingham, where he appeared because of having used a direct action. Fifty years after his imprisonment the human rights movement celebrated the success in the fight against the racism. The equality in laws was achieved, the adequacy of the politically correct language started to be established in the elite circes.

Nevertheless, the race, ethnicity and nationality has continued splitting the society up untill now. It even seems that the tension is gradually increasing. The tension providing grounds for creating groups that are trying to get into the nature of the division.

In the dialogue about the (dis)connecting tensions we will focus on the groups dealing with fighting the racism by direct action. With them we will take a closer look at whether the mantra of the dialogue needed to overcome the differences is valid. What can a dialogue in fighting the racism be about and what are its borders? Is a direct action an effective tool against fascisizing „polite“ Czechs and Slovaks? How is it possible to combine the solution of the structural social problems such as racism with individualizing practice of helping professions?

And what do you think?

Come and join the dialogue.

Václav Pecl

The group of „radical authors fighting against the cancer of the nation – against neomarxism as an ideology killing traditional European nations“ has created a web called White media, where one of the discussants, Václav Pecl, is described as: „an ultra-xenophile leftist, a spokesman of the movement We don´t want neonacists in Brno (Brno is blocking) and an organiser of the demonstration supporting migrants in Brno on 26 June 2015. The author of the petition supporting indigenous inhabitats of West Papua. He studied at the Faculty of Arts in Brno. The title of his disertation: Rainbow family of the living light and love. E: vencapecl@gmail.com M: 736 657 677.“

Member of Iniciative No to racism

The next discussant is a member of Iniciative No to racism, which strives for emancipatory and progressive policy. Its foundation in 2010 was the reaction to the rise of xenophobic climate in the society and the organisation´s primary activities were lectures, discussions, documentary movie screenings, workshops at schools, public assemblies and non-violent blockades of neonazi marches. Over time it widened the activities to other topics such as feminism and criticism of neoliberal economic policy. The Initiative does not reduce the source of racism just to its psychological dimension, but it tries to uncover its economic and social origin. In 9 years of its existence the Initiative has organised countless demonstrations, direct actions or acts of civic disobedience and tries to improve the culture of the protests. The lecturer is a graduate of social history. In his study he focuses on the history of state socialism, history of the prostest and the research of the formation of the social movements.

Miriam Kanioková

The facilitator of the dialogue will be sociologist and social worker Miriam Kanioková. Miriam currently works as an officer dealing with Roma communities in Slovakia. Apart from that she is interested in setting effective social policies contributing to social cohesion.

Daniela Vrbová

Daniela Vrbová is a journalist. She works as an editor at the Czech Radio since 2006. Her previous analytical reportage Focused on foreigners, prepared with Goranka Oljača for the Czech Radio 6, laid the basis for the current daily program Focused on foreigners at the Czech Radio Plus. Daniela has international work experience: she completed an internship at BBC World Service, she worked for Danish weekly magazine Weekendavisen, where she prepared programmes for the University of Copenhagen’s radio (Universitetsradioen), and she worked as a radio reporter at the festival Roskilde for two years. Daniela won the price The journalist quail in 2013, given to journalists under 33, and in 2017 she was nominated at the Journalism Award in the category Solutions Journalism.

Abstract

Solutions journalism receives lately a lot of attention from both media theorists and media practitioners. This approach uses precise news reporting to explore social issues in all their complexity by inviting and engaging all the actors of the problem, by focusing on the constructive way of dealing with issues and by discussing the efficacy of provided solutions. So much for theory. But how does the work of a journalist look like in practice when he decides to go for Solutions journalism? And is it indeed possible to seek constructive solutions for all important and hot social issues?

Jan Šerek

Mgr. et Mgr. Jan Šerek, Ph.D. is a researcher and a teacher at the Department of Psychology and the Institute of Children, Youth and Family Research of the Faculty of Social Studies, Masaryk University. In his research he focuses on political socialisation, civic engagement and young people´s attitudes and perception of the legitimity of democracy. His lectures are mostly about social and political psychology. He represents the Czech Republic in the European Association for the Adolescence Research.

Anotation

School is traditionally perceived as the environment introducing a young person to the world which is outside the narrow circle of their family. The contribution therefore deals with the question of how the school environment (e.g. its openness to a discussion) contributes to the development of (in)tolerant attitudes of the students or their belief they can be influential. The contribution will present the results of ongoing research „CATCH-EyoU“, running parallelly in 8 European countries among adolescents and young adults. Through the group interviews, e.g., we were discovering what the students find annoying about the way the teachers talk to them about social issues, but we were also interested in problems perceived by the teachers themselves as well. At the same time, the data from the questionnaire survey show, how the students´(in)tolerant attitudes or beliefs about their own influence are changing in the course of time and whether there exists a systematic relation between these changes and the environment of the given school.

Liz Fekete

Director of the Institute of Race Relations where she has worked for the last thirty years, and head of its European research programme. She writes and speaks extensively on aspects of contemporary racism and fascism, refugee rights, EU counter-radicalisation and anti-terrorism, far-right extremism and Islamophobia across Europe and is author of A suitable enemy: racism, migration and Islamophobia in Europe. Liz was part of the CARF (Campaign against racism and facism) Collective, and an expert witness at the Basso Permanent People’s Tribunal on asylum and the World Tribunal on Iraq. Her most recent publications include Alternative Voices on Integration in Europe (which foregrounds the work of youth groups and innovative anti-racist projects whose initiatives are largely ignored by the mainstream), Pedlars of Hate: the violent impact of the European far Right and Europe’s Fault Lines: Racism and the Rise of the Right. She is currently an associate of the International State Crime Initiative at Queen Mary University of London, and the Border Crossing Observatory at Monash University, Australia.

Jozefína

Matěj Stříteský

Martina Faltýnová

Barbora Chvátalová and Markéta Hovorková

Marion de Boer and Nadia van Ham

Marion de Boer

Marion de Boer from the Netherlands, Eindhoven, born in 1979. Partner and mother of two boys. Worker in a peersupported open dialogue team (POD) since the first of November 2017. This is the first team in the Netherlands part of a larger organization (GGzE). Last year I was trained in open dialogue in London with 6 colleagues together with 24 other professionals from the Netherlands. I am originally trained as a clinical psychologist and I work for 15 years in a mental health service with different groups of people. Important in my work is to connect with people and figure out together what can help.

Nadia van Ham

Nadia van Ham from the Netherlands, Eindhoven. Born in 1987. I live together with my boyfriend and two cats in the city of Eindhoven. In my sparetime I enjoy doing yoga, cooking and meeting-up with friends and family. Since the first of november 2017 I work in a Peer Supported Open Dialogue team (POD-team) after completing the POD study in England last year. Before that, I worked as a healthcare psychologist, for almost 4 years in a FACT-team and before that at a centre specialized in people diagnosed with a autism spectrum disorder. I really enjoy the transition we have made, it gives me the oppurtunity to make contact as myself, instead of only as a professional, with another person, instead of with a ‘client’, and also with the persons who are important for that person.

From FACT to POD in the Netherlands, a practice-oriented journey

In January 2017 our journey started with 7 colleagues who worked in different FACT (flexible assertive community treatment) teams in a mental health institution in Eindhoven, the Netherlands. We went for our first week to England where we would learn how to practice peer supported open dialogue (POD). Together with twenty five other Dutch people and approximately fifty people from England, one woman from Israel and two French people we started our course which in total lasted for four separate weeks in 2017.

Open dialogue originally started in Finland from the 80s through Jaakko Seikkula, Birgitta Alakare, Markku Sutela and their multidisciplinary team in Tornio. A collaboration from different countries resulted in education and in England in a big randomized control trial which is now running. For us and our colleagues in Eindhoven, we started in November 2017 with our own POD-team in Eindhoven. A team originally was working according to the FACT method now started working according to the seven principles of open dialogue. In our workshop we want to give some details about our journey, the seven principles and tell you how we experience this change in working from more of an expert position to being with people in an open dialogue.

Børge Baklien

Børge Baklien is currently an Associate Professor at Inland Norway University of Applied Sciences, where he is programme director for education in substance abuse, addiction and mental illness. Børge has a PhD in health sciences, specifically in the field of positive mental health and human relationships. He also has a Master’s degree in social anthropology and additional postgraduate education in public health and substance abuse prevention. His research interests include mental health promotion, phenomenology and dialogic practices. Prior to joining the University, Børge worked in the social work and mental health fields for many years.

Workshop

More than half of the world’s population lives in cities and the urban environment has become our new habitat. The diversity of urban living is fascinating and fulfills the dream of a “good life“ and urban environments as cafes may have residual effects. At the same time, life in cities is also terrifying. Urban life can give a sense of alienation, mind confusion and disconnection from our natural environment. Everyday lives become largely dominated by technology that demand attention. Technology may connect people in large network however also disconnect people from dialogical situations with friends and families. The natural environment can create a space in everyday life that generate a sense of a different existence with here-and-now presences that can strengthen connectedness between people. To dwell in nature may be a better alternative when recover from mental heaviness than using valium and antidepressants. In this workshop, the focus is on the participant’s experiences of natural–based activity such as sitting around a bonfire and hiking. How can nature contribute to meet challenges from the social, psychological and physical contexts into which we are born, develop, work and live? How to shift focus from psychopathology to positive mental health?

Klub Absolvent

Craig Lewis

Craig Lewis is grateful for every experience he has had that has resulted in this very moment. He is transcending the challenges of his past and sharing his experiences, knowledge, and lessons learned with all those who will listen. This is an ongoing journey and Craig, like all of us, is a work in progress. The choice to live a life of gratitude, peace, love, kindness, spirituality, accountability, forgiveness and acceptance facilitates Craig’s liberation.

Ottar Ness

Ottar Ness, PhD and family therapist. Professor of Counselling at Norwegian University of Science and Technology (NTNU), Professor of Mental Health Care at University College of Southeast Norway and Nord University. Visiting Professor of Psychiatry at Yale University Program of Recovery and Community Health. His research is focused on recovery processes in mental health and substance abuse, dialogical and collaborative practices in family therapy and Participatory Action Research methodologies. He is a Taos Associate.

Workshop: Relational Recovery in Mental Health and Addiction

Recovery has become a paradigm shift in the field of mental health and addiction, focusing on human rights and on practices that support persons recovery processes to live good lives in their community. Research show that medication and therapy are not at the top of the list what persons report as the most helpful aspects of their recovery processes. In this workshop I will work together with the participants to develop narratives and practices that we can call relational recovery-oriented practices that support peoples recovery processes.

Key note: Relational Recovery in Mental Health and Addiction.

Recovery has become a paradigm shift in the field of mental health and addiction, focusing on human rights and on practices that support persons recovery processes to live good lives in their community. Research show that medication and therapy are not at the top of the list what persons report as the most helpful aspects of their recovery processes. In this presentation I will present some roots of recovery, what can it be, how can professionals and communities support recovery processes from and in mental health and addiction.

Lower Vítkovice area – Hlubina coal mine (“hlubina” in Czech means “abyss”)

As the previous Horizons (2016), the symposium will take place in historically unique premises of the Hlubina coal mine in Ostrava. Hlubina coal mine is a plant which isn’t used (since as early as 1990s‘) for coal mining as you may expect. Premises of the former coal mine were reconstructed in 2015 in order to become a “creative neighborhood” – a venue for various cultural, artistic and educational events. The reconstruction was so successful that it has earned an award for the best building of the year in 2015.

More Hlubina coal mine photos here.

Hlubina coal mine is located in a wider area called Lower Vítkovice which was declared a National Cultural Heritage in 2002. As well as Ostrava itself, this area is adherent to coal mining and steel industry which started here in 1828. Technological plants including Hlubina coal mine, Blast furnace and Coking plant were closed down in 1998 after 170 years of continuous production and underwent reconstructions not until recent years. Large cultural events such as Colours of Ostrava festival are held here. Whole area is accessible 24 hours a day. Therefore in between workshops or afterwards you will be allowed to enjoy unique atmosphere of this space you will not find in any other city in the Czech Republic.

More Lower Vítkovice area photos here.

The Horizons will be held in so called Old Bathrooms, the first buildings where miners used to enter when coming for a shift. Here they used to change their clothes before going down and then after each shift to wash down the coal dust. Not far from here there is a café called Maryčka where you can get good coffee, beer or other refreshments.

Old bathrooms photos here.

There is an inspiring team of cultural promoters, professionals as well as dedicated activist, which has grown around the Hlubina coal mine and participates in its development. These people create a unique community as well as a venue full of space for imagination, social and cultural topics and especially for encounters and dialogue. We believe that Horizons will feel like home here and the place itself will contribute a lot to the collaborative atmosphere of the event.

Why symposium? Why Horizons?

We decided to title the format a symposium because we consider this word to correspond better than others to dialogical, horizontal and interactive mode of encountering. Since we don’t want to speak empty words we pay attention to the encounter’s character in advance. Considering the individual parts we are planning formats and adapting spaces in cooperation with our guests. We are drawing on experience from foreign conferences, workshops and summer-schools. All members of Narativ team are going to facilitate our joint two days in order to let us feel well, learn a lot and express ourselves. Dialogue is necessary if we want to enrich one another.

Etymology of both words “dialogue” and “symposium” leads us to the classical Greece. There were two meanings of “symposium” for ancient society. Most widely known meaning is connected to verbatim translation “to drink together” and refers to celebrations, banquets and rituals where people used to sit in circle while, often immoderately, enjoying all ancient pleasures. However we relate primarily to the second meaning which refers to the part of symposiums dedicated not only to banquet but firstly to the discussion on certain topic. Such discussion was often regulated by a moderator taking care about a possibility to speak for anyone so that the debate was enriching for everyone.

Why “Horizons” then? We are wondering what is possible to see from the current standpoint and what we are going to meet at the horizons. We also want to meet “horizontally” so to speakin order to give a chance to listen and speak to both skilled professionals as well as beginners across generations and professions. Last but not least do you know “merging horizons”? It is a poetic expression by H. G. Gadamer whose hermeneutic thinking had influenced many of our teachers. By this expression he grasped a moment of mutual understanding that we may experience in dialogue while exposing our own experiences, prejudices and other preconceptions. This way we are offering our horizons to one another so that they happen to merge. Our own horizon is expanding without superseding or being superseded by any other.

We would like to invite you to such merging of horizons.

The thematic sections

Relationships in a Family

Tension is something that simply belongs to relationships in a family, it can often hold the family together. Yet if a tension escalates into conflicts too often, it has the opposite effect. The relationships between the parents during or after divorce can appear impossible to calm. On the other hand, a child will always connect the parents. Working with conflictive interpersonal relationships that cannot simply be discontinued, will always bring new challenges on us. On the Symposium Horizonty we want to dedicate deeper attention to this subject of interpersonal relationships. If you work with people, families, which, despite its “unconnectibility”, need to find, what connects them, and you want to enrich the Symposium Horizonty 2018 with a contribution in a form of workshop, presentation, sharing of good practice, etc. we will welcome your active participation in the conference.

Mental health

Everybody can sometimes experience a state of psychic, psycho-social, bio-psycho-social or spiritual heaviness, which may manifest itself in a variety of ways. These experiences of heaviness have a potential to connect as well as to divide, as do the experiences discussed in other sections of the Horizons Symposium. Sometimes we may feel tension with ourselves, sometimes it may be perceived as a tension between us and our surroundings and sometimes we may not be aware of any troubles, but someone might be experiencing tension.

If we get into such situation, there are many ways to handle it. Maybe we can cope with the situation ourselves or we seek people who have had a similar experience. Perhaps we can just spend time with people, in whose company we feel good. We can also seek out professional help, and eventually, the professional help might be approached by our loved ones. In any case, we would probably struggle for recovery. Recovery can be conceived as mastering or getting rid of the experiences and behaviours that are considered to be symptoms of psychiatric illness. It can also be seen as a continuous process of looking for a meaningful life. Recovery as a return to our lost stability but also recovery as discovery: searching new ways of life that would allow for the incorporation of possibly challenging experiences, which can be full of incomprehensible tension.

Some of us are professionals who work in the field of mental health care. There are many ways to become a mental health professional and some of them have little in common. Someone studies medicine, other studies social work, psychology or social pedagogy, someone else undertakes training in psychotherapy. Someone becomes an expert literally by her or his own experience if he or she has experienced the heaviness and is willing to share personal ways of going about it.

The transformation of mental health care we are currently undergoing in the Czech Republic is supposed to interconnect all these professions. The challenges lying ahead of us can be summed up in the following questions: How can we meaningfully and effectively link medicine and social work and how do we include the self-help movement and personal experience of people designated as mentally ill into a complex system of care? To answer them successfully, we, all of us together, have to invent a shared language and ways of working that are meaningful and functioning primarily for those people, whom they should serve. These efforts also bring a variety of tensions.

The mental health section is open to all different levels on which we find the (dis)connecting tensions within relationships in which we live. Together, we want to create a space for a conversation about what and how can be done to support relationships among us rather the bedevil them. We welcome active participation of those who want to jointly explore dilemmas and questions relevant to mental health and mental health care through their own practice, life experience, research or other activities.

Education

In the area of education there is a lot of opportunities to try, strive for and expand dialog in situations that are tens, full of emotions and misunderstanding. We feel that in the process of education and also in situations, when we have to support someone, it is necessary to get to a common and complex agreement, that would include professionals, parents, involved community members and students. In our section we want to create a space to share good practice. We will also welcome those, who have other than good experience, want to share it and want to think of new possibilities and ways.

We welcome everyone, who are or want to be part of the educational system: teachers, school administrators, parents, students with various special education needs, members of supporting organizations, assistants and those of you, who focus in your work on interpersonal relationships in the area of education (professionals-students-parents). Together with other participants you can share your practice, experience, listen to and perhaps engage in dialogue in situations, which are saturated with opposite opinions and possible misunderstanding, stay in touch with the tension and experience the possibility to move ahead.

Your contribution can, but does not have to relate the following subjects or experience:

Collaboration within school, with parents, with community a and larger surroundings
Distribution of competencies and roles within school and outside of it
Inclusion and its forms, possibilities and also needs related to it (forms of work, support, communication…)
Relationships and climate – how to work with tension in relationships and how to cerate space for dialog in these situations
Traditional and alternative approaches to education, relationships and communication among teachers and students

We will welcome contributions that are interactive, inviting to dialogue and creating space of inspiration and a common reflection. The contribution can have form of a story and reflect experience of people perceived tension and despite of it tried to develop collaboration and mutual listening to each other. It could also be about situations in the area of education, that were difficult nonetheless it was necessary to find a common way out. In order for our discussion to be inspiring and for our space to be open to a number of voices and ideas, we offer facilitation and processional support.

Racism and xenophobia

In this section we would like to tackle critical moments and spaces where tensions emerge, as we witness an increase in the xenophobic and racist discourses lately in the Czech society. We are particularly interested in learning how to deal with such tensions and how to dissolve them without causing society divide. Beside academic research we welcome contributions from representatives of civil initiatives, NGOs or practitioners employing a specific/creative approach. Our aim is to create a dialog among those different approaches and strategies when reacting to tensions in society.

Prostory Horizontů 2018: Dolní oblast Vítkovic – Důl Hlubina

Podobně jako loni, i letos se budou Horizonty odehrávat v historicky jedinečném prostoru Dolu Hlubina v Ostravě. Provoz Důl Hlubina neslouží (již od devadesátých let 20. století) k těžbě uhlí, jak by se podle názvu mohlo zdát. Prostory bývalého černouhelného dolu prošly rekonstrukcí, aby od roku 2015 mohly fungovat jako tzv. Kreativní čtvrť – sloužit rozličným kulturním, uměleckým či vzdělávacím akcím. Rekonstrukce byla natolik úspěšná, že si vysloužila ocenění stavby roku 2015.

Důl Hlubina se nachází v širším areálu Dolní oblasti Vítkovic, který byl v roce 2002 prohlášen za Národní kulturní památku. Tato oblast je spjata, stejně jako Ostrava sama, s těžbou uhlí a výrobou železa, která se datuje od roku 1828. Po 170 letech nepřetržité výroby byly technologické provozy včetně dolu Hlubina a Vysokých pecí s Koksovnou zastaveny v roce 1998 a až v nedávných letech rekonstruovány. Pořádají se zde velké kulturní akce, jako například Colours of Ostrava. Celý areál je přístupný v kteroukoliv denní i noční hodinu. V přestávkách mezi workshopy nebo po nich si tedy budete moci vychutnávat jedinečnou atmosféru, kterou nenajdete v žádném jiném českém městě.

Samotné Horizonty se budou odehrávat v tzv. Starých koupelnách, což jsou budovy, kam horníci přicházeli na směnu, převlékali se tady do fáraček předtím, než vyráželi do podzemí. aby zde na konci směny smývali uhelný prach. Nedaleko odtud funguje kavárna PetPunk (dříve Maryčka), kde si můžete dát dobré kafe, občerstvení nebo pivo.

Kolem Provozu Hlubina se zformoval inspirativní tým složený z kulturních promotérů, profesionálů i nadšených aktivistů, kteří se na budování Provozu Hlubina podílí. Vytvářejí zde jedinečnou komunitu a místo, kde je mnoho prostoru pro imaginaci, sociální i kulturní otázky a témata, a hlavně pro setkávání a dialog. Věříme, že Horizonty zde budou jako doma a samotné místo se bude velkou mírou podílet na kolaborativní atmosféře celé akce.

Proč sympozium? Proč Horizonty?

Formát Horizontů jsme se rozhodli pojmenovat „sympoziem“. Podle nás označuje lépe dialogický, horizontální a interaktivní model setkání, než jiná označení. Aby však nezůstalo u slov, ale setkání mělo skutečně dialogický charakter, tomu věnujeme velkou pozornost dopředu. Domlouváme se hned od začátku na formátu jednotlivých částí s hosty, uzpůsobujeme prostor a využíváme různé formy příspěvků a diskusí. Celý tým Narativu se bude věnovat facilitaci společných dnů, aby se všichni účastníci cítili příjemně, aby byli přizvání do dialogu, mohli se vyjádřit a být aktivní dle své chuti.

Dialog je nezbytný, chceme-li se vzájemně obohatit. A stejně jako původ slova dialog, tak i sympozia nás přivádí až do starověkého Řecka. Ve starořecké společnosti mělo sympozium dvojí význam. Ten prvotní a rozšířenější souvisí s doslovným překladem: „spolu – pít“ a označovalo oslavy, hostiny a rituální příležitosti, při kterých se sedělo v kruhu a leckdy nemírně užívalo všech starověkých slastí. Druhý význam odkazuje k té částí sympozií, kde se nejen hodovalo, ale zejména hovořilo na určité téma – na to odkazujeme především (ačkoliv ani prvnímu významu se nevyhýbáme). Nezřídka takovou diskuzi usměrňoval „moderátor“, aby k danému tématu mohli promluvit všichni, kdo chtějí, a debata byla pro všechny přínosná.

A proč právě „Horizonty“? Protože nás zajímá, kam společně můžeme dohlédnout ze současného stanoviště a co na „horizontech“ shlédneme. Chceme se také setkat tak říkajíc „horizontálně“ – aby si mohli naslouchat a mluvit spolu zkušení odborníci a ti začínající, napříč generacemi i napříč profesemi. A v poslední řadě – znáte „splývání horizontů“? To je poetický obrat H. G. Gadamera, jehož hermeneutické myšlení ovlivnilo řadu našich učitelů. Přibližoval tak moment vzájemného porozumění – které můžeme zažít v dialogu, kde si vzájemně ukazujeme vlastní zkušenosti, předsudky, jiná předporozumění. Nabízíme si vzájemně své horizonty tak, že dochází k jejich „splývání“ a náš vlastní horizont se tak rozšiřuje, aniž by byl vytlačován nebo vytlačoval nějaký jiný.

Právě k takovému splývání horizontů bychom vás rádi přizvali.

Tématické sekce Horizontů

Interpersonální vztahy v rodině

Napětí do vztahů v rodině neodmyslitelně patří a často může být faktorem, který rodinu spojuje. Pokud však napětí nabývá charakteru eskalujících konfliktů, vede spíše k opačným důsledkům. Vztahy rodičů během nebo po rozpadu manželství se nám mnohdy mohou jevit jako nespojitelné, na druhou stranu je ale jasné, že rodiče budou navždy spojovat jejich děti. Práce s konfliktními interpersonálními vztahy, které nelze jednoduše ukončit, před nás klade neustále nové výzvy. A právě tématu interpersonálních vztahů se chceme hlouběji věnovat na sympoziu Horizonty. Pokud pracujete s lidmi, rodinami, které i přes svou „nespojitelnost“ potřebují najít, co je spojuje a chtěli byste svým příspěvkem ve formě workshopu, přednášky, sdílení dobré praxe, atd. obohatit sympozium Horizonty 2018, uvítáme Vaši aktivní účast.

Duševní zdraví

Každý z nás se v životě může dostat do psychické, psycho-sociální, bio-psycho-sociální či spirituální tísně, kterou můžeme prožívat na nespočet způsobů. Podobněj jako v jiných oblastech tematizovaných na sympoziu, také v těchto prožitcích tísně se objevuje napětí, které může jak spojovat tak rozdělovat. Někdy možná pociťujeme napětí sami se sebou, jindy můžeme vnímat, že napětí je mezi námi a okolím. Někdy si sami žádných potíží nejsme vědomi a napětí prožívá někdo jiný.

Pokud se do takové situace dostaneme, můžeme s ní naložit mnoha různými způsoby. Možná to zvládneme sami, možná vyhledáme lidi, kteří někdy zažili nebo zažívají podobné věci, nebo se obklopíme blízkými lidmi, mezi kterými se zkrátka cítíme dobře. Také se možná obrátíme s žádostí o pomoc na odborníky, případně se může stát, že odborníky osloví někdo z našeho okolí. Ať už zvolíme jakoukoliv cestu, usilujeme o zotavení (recovery). Zotavení jako zvládnutí nebo zbavení se prožitků a chování považovaných za symptomy nemoci. Zotavení jako proces, hledání smysluplného života. Zotavení jako návrat ke ztracené rovnováze a duševnímu zdraví, ale také zotavení jako objevování (discovery): hledání nových způsobů života, do nichž je možné začlenit zkušenost, která může být náročná a plná ne vždy srozumitelného napětí.

Někteří z nás patří mezi odborníky, kteří pracují v oblasti péče o duševní zdraví. Způsobů, jak se člověk stane odborníkem v oblasti duševního zdraví, je ale nespočet, a některé mají pramálo společného. Někdo vystuduje medicínu, jiný sociální práci, psychologii nebo sociální pedagogiku, další absolvuje psychoterapeutický výcvik. Někdo se stane odborníkem doslova vlastní zkušeností, když na vlastní kůži zažil nebo zažívá duševní tíseň a je ochoten/ochotna mluvit o tom, jak se s ní vypořádává.

Proměna péče o duševní zdraví, kterou v České republice v současnosti zažíváme, by přitom měla vést k propojování všech těchto odborností. Stojíme před výzvou, jak smysluplně a efektivně propojit medicínu a sociální služby, jak zahrnout do komplexního systému péče svépomocné hnutí a vlastní zkušenost lidí, kteří jsou označováni za psychicky nemocné. Všichni společně musíme teprve vynalézat sdílený jazyk a způsoby spolupráce, které fungují a dávají smysl těm, kterým by měly sloužit. A to s sebou nese také různá napětí.

Sekce zaměřená na duševní zdraví je otevřená všem těmto rovinám, kde se může odrážet napětí, které má potenciál jak rozvracet, tak podporovat vztahy, jimiž žijeme. Chceme společně mluvit o tom, co a jak je možné dělat, abychom vztahy mezi sebou spíše podpořili. Vítáme aktivní účast těch z vás, kteří chcete společně prozkoumávat dilemata a otázky spojené s duševním zdravím a systémem péče o duševní zdraví skrze vlastní praxi, životní zkušenost, výzkum nebo jiné aktivity.

Vzdělávání

Ve vzdělávání je spousta prostoru pro to, abychom dialog zkoušeli, šířili a snažili se o něj i v situacích, které jsou vypjaté, plné emocí, neporozumění. Cítíme, že jak ve vzdělávacím procesu, tak i v situacích, kdy je potřeba někoho podpořit, je zapotřebí domlouvat se společně a komplexně – mezi profesionály, rodiči, komunitami, žáky. V rámci této sekce tedy chceme dát prostor pro představení dobré praxe, uvítáme ale také ty, kteří nemají dobré zkušenosti a chtěli by se o ně podělit a vytvořit tak prostor pro společné přemýšlení nad jinými cestami.

Zveme vás všechny, kteří jste zapojeni (nebo toužíte být zapojeni) do různých forem vzdělávání – učitele, vedení škol, rodiče, žáky a studenty s různorodými vzdělávacími potřebami, zástupce podporujících organizací (např. PPP, SVP, SPC, NNO a mnohé jiné..), asistenty, vás, kteří se zabýváte vztahy mezi lidmi v prostředí vzdělávání (pracovníky – žáky – rodiči). Společně s dalšími účastníky můžete sdílet svou praxi, zkušenosti, naslouchat a třeba také zkoušet vést dialog i v situacích, které jsou plné protichůdných názorů a možných nedorozumění, zůstat v kontaktu s napětím a zažít, že je z něj možná cesta dál.

Vaše příspěvky se mohou (ale i nemusí) týkat následujících témat, či zkušeností:

Spolupráce v rámci školy, s rodiči, s komunitou a širším okolím
Rozdělení kompetencí a rolí v rámci školy a kolem ní
Inkluze a její různé potřeby, podoby a způsoby (práce, podpory, komunikace…)
Vztahy a klima – jak pracovat s napětím ve vztazích a jak v těchto situacích vytvářet prostor pro dialog
Klasické a alternativní přístupy ve vzdělávání, vztahu a komunikaci mezi učitelem a žákem

Uvítáme příspěvky, které budou interaktivní, budou zvát k dialogu, vytvářet prostor pro inspiraci a společné přemýšlení. Příspěvek může mít formu příběhu a zkušenosti lidí, kteří se ocitli v napětí, a i přesto se pokoušeli o rozvoj spolupráce a o vzájemné naslouchání, o situacích týkajících se vzdělávání, které byly náročné, ale i přesto bylo/je potřeba najít společnou cestu. Aby byli diskuse skutečně inspirující a náš prostor zůstal otevřený pro množství hlasů a nápadů, nabízíme ze strany pořadatelů v případě zájmu možnost facilitace diskuse a procesuální zajištění prostoru.

Rasismus a xenofobie

V rámci sympozia bychom se rádi věnovali tomu, jak a na jakých zlomech se vytváří napětí ve společnosti, která v poslední době zažívá vzestup xenofobních a rasistických nálad a postojů. Zajímá nás, jak s tímto napětím pracovat, jak rozpouštět rasismus a xenofobii ve společnosti, aniž by ve stejné chvíli docházelo k rozdělení společnosti na různé tábory. Kromě teoretických nebo výzkumných příspěvků na toto téma uvítáme příspěvky zástupců iniciativ, organizací nebo přístupů, kteří se s rasismem a xenofobií ve společnosti snaží tvůrčí cestou pracovat, a to z různých perspektiv. Mezi těmito perspektivami a rozdílnými strategiemi, jak na rasismus, xenofobii a související napětí ve společnosti reagovat, bychom chtěli vést dialog.

Sheila McNamee

Sheila McNamee je profesorkou komunikace na University of New Hampshire a spoluzakladatelka mezinárodní neziskové organizace Taos Institute propojující odborníky zabývající se sociálním konstrukcionismem. Zabývá se dialogickou změnou v psychoterapii, organizacích, komunitách a jiných sociálních a institucionálních kontextech. Je autorkou řady knih, např. Therapy as Social Construction (společně s Kennethem Gergenem, Sage, 1992), Research and Social Change: A Relational Constructionist Approach, (společně s Dian Marie Hosking, Routledge, 2012) a Education as social construction: Contributions to theory, research and practice (eds. Dragonas, Gergen, McNamee & Tseliou, WorldShare Books, 2015) — ke stažení zde.

Napětí, které nás zlidšťuje: možnosti dialogu

Když se rozhlédneme, na každém rohu narazíme na techniky a nástroje, které mají “vyřešit” rozdílnosti, s nimiž se denně setkáváme. Pokud se druhým zdá naše jednání nenormální, pravděpodobně existuje pilulka, kterou si můžeme vzít, anebo terapeutický program, kterého se můžeme zúčastnit. Pokud ve škole podáváme podprůměrný výkon, jsou po ruce doučovací kurzy nebo opět léky, kterými si zajistíme soustředění na to, co vzdělávací systém považuje za důležité. Když v našem okolí a ve společnosti roste rasové napětí, řešíme ho konfrontací a vymáháním práva, což často vede k uvěznění nebo jiným formám trestu. Konflikty v našich rodinách a vztazích může vyřešit odborník, který rozhodne, kdo má či nemá pravdu, nebo kdo se chová či nechová racionálně.

Všechny tyto typy segregujících a izolujících jednání však jen prohlubují a vyostřují rozpory mezi námi. Rozdílnost je přirozeným vedlejším produktem našich komplexních sociálních světů. Bohužel, nejběžnějším přístupem k odlišnosti je léčba či náprava jednotlivce. Jen málo pozornosti věnujeme širšímu sociálnímu kontextu a institucionálním praktikám, které se podílejí na konfliktech, odcizení a rozdílnostech. Otázka, které tedy musíme čelit, zní, jak můžeme žít s napětím z rozdílnosti. Osvojíme-li si kolaborativní, dialogický postoj, naše pozornost se přesměruje jinam, a to hned v několika významných momentech.

Spíše než odsuzovat jiné světonázory jako zlé, špatné, nebo iracionální, je naším úkolem hledat ve druhých dobro, “správnost” a racionalitu. Základem pro to, abychom mohli žít s napětím z rozdílností, je přestat se pokoušet dosahovat shody a začít vytvářet nové formy porozumění s druhými. A tyto formy porozumění musí být založeny na zlidšťování druhých, navzdory rozdílům. Slovy Ludwiga Wittgensteina se musíme ptát Jak můžeme pokračovat dál společně? Tato přednáška nabídne způsoby, jak můžeme pokračovat dál společně, navzdory Napětí, které nás (ne)spojuje.

Eva Vaňková

Jsem zapsaná mediátorka, advokátka, která pomáhá řešit spory svých klientů mimosoudně za pomoci spolupracujících odborníků – finančních specialistů, psychologů, lékařů, znalců, sociálních pracovníků vždy podle toho, co konkrétně klient potřebuje v rámci tvz. komplementární praxe… jsem spoluzakladatelkou Unie rodinných advokátů, z.s. a ředitelkou ESI, o.p.s.

Moje téma

Komplementární praxi – úskalí multidisciplinárního přístupu při řešení rodinných sporů – týmová spolupráce a její limity

Rodičem navždy

Gabriela Šustková, Kristýna Dvořáková, Michal Filák, Petr Suchomel, Daniel Žákovksý, Přemysl Ulman

Jsme multidisciplinární tým se zastoupením psychologa, rodinného terapeuta, pedagoga a sociálního pracovníka, který vznikl v průběhu poskytování a rozvoje programu „Rodičem navždy“. Spojuje nás postmoderní přístup při práci s klienty.

Od roku 2015 nabízíme ve zlínském kraji asistenční program pro rodiny v rozvodovém nebo porozvodovém konfliktu, původně inspirovaný prací holandské psycholožky Justine Van Lawick. Původní pojetí programu jsme se rozhodli rozvíjet tak, abychom rodiče zplnomocňovali v jejich rodičovských kompetencích a pomáhali jim vytvářet prostředí, v němž se klade důraz na oceňování a v němž jsou děti schopny komunikovat svým rodičům svá přání a své potřeby.

Naši zkušenost z této terapeutické práce bychom chtěli předávat i ostatním odborníkům pracujícím v oblasti SPOD, kteří chtějí pomáhat rodinám zažívajícím opakované a intenzivní konflikty.

Zdeňka Benešová

Profesí jsem sociální pedagog a psychoterapeutka. Založila jsem a působím jako ředitelka organizace Pro zdraví 21 z.ú. poskytující sociální služby Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a působící v rámci výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Naším posláním je podpora rodinného systému v kontextu biopsychosociálních a spirituálních aspektů zdraví.

Nejlepší zájem dítěte v případě rozvodu rodičů a v porozvodové péči

Ráda bych na sympoziu nabídla toto téma, kterým se v běžné praxi dlouhodobě zabýváme na úrovni prevence předcházení vyostřených vztahů v rodině, jejich nápravou nebo minimalizací s ohledem na důsledky pro dítě. Předmětem plánovaného příspěvku je výchovná prevence, nástroje pomoci včetně systémového spojení a případová studie.

Markéta Nováková

Markéta Nováková, zakladatelka Cochem.cz, z.s. představí principy interdisciplinární spolupráce v opatrovnickém řízení inspirované cochemskou praxí. Nové nástroje jednotlivých profesí, koordinace vstupů těchto profesí do řešení rodičovského konfliktu, propojení podpůrných služeb. Jak se rodí interdisciplinární tým, jak může v ČR interdisciplinární spolupráce fungovat?

Respekt, uznání, komunikace, spolupráce aneb příklady táhnou.

Když odborníci pracující s rodiči v konfliktu dokáží sami to, co chtějí pro rodičích: respekt, uznání (v rodičovské roli), komunikaci a spolupráci.

Milena Mikulková

Kdysi dávno, jsem chtěla dělat to, co právě teď dělám.

pracovat pro radost,
dodávat naději,
nacházet a pomáhat sobě i druhým otevírat vlastní zdroje a potenciál,
nebát se bolesti, ale zvládnout ji a nechat se „posunout“ ke zralosti a snad i moudrosti,
nespokojit se s tím, co je obvyklé, ale hledat či vytvářet nové možnosti,
nezakrnět na povrchností, ale jít do hloubky a souvislostí,
vidět a žasnout,
cítit vděčnost,
jednoduše – žít.

Podobnou cestou provázím i své klienty, čtenáře, posluchače, diváky, účastníky seminářů. Prostřednictvím publikační činnosti, televizních a rozhlasových příspěvků, při seminářích, besedách a k případové práci.
www.vztahove-poradenstvi.cz

Jsem autorkou metody a online diagnostiky SOCIOKLIMA – zaměřené na behaviorální komponenty sociálního klimatu skupin a následné individuální či skupinové intervence.
www.socioklima.eu

Od roku 2017 se snažím obě sféry působení – školství a práce s rodinou propojit ve společnosti ESPEDIENTE, z.s.
www.espediente.cz

„Život na dvou židlích“

Děti si do školy často chodí odpočinout od problémů v rodině.

Zdá se Vám toto tvrzení provokativní? Nadsazené? Jak zacházet s dětmi, jejichž rodinné zázemí má vážné trhliny a negativně se promítá do jejich chování ve škole? Jak netrestat děti z jejich zoufalství, ale také jak zamezit jejich rušivému chování, nekázni nebo ubližování?

V příspěvku se chci s Vámi podělit o dosavadní zkušenosti práce ve třídách, kde dochází k problémům v soužití. Jedinečné propojení práce ve školství a práce s rodinou mi dovoluje uvedené tvrzení podtrhnout. Dovolím si také nabídnout osvědčené postupy, které mohou přispět ke stabilizaci jednotlivců i tříd. A židle k ukázce dvou světů dítěte rozhodně chybět nebudou…

Příspěvek je určený všem, kteří se setkávají s nevhodným chováním dětí a hledají cestu, jak posílit jejich odhodlání, motivaci a smysluplnost.

Lucie Hornová

Paralelní proces jako zdroj inspirace-dialogismus v praxi

Taylor a kol.(2006) definovala paralelní proces jako přenášení prožitků a emocí z jedno vztahu (např. s klientem) do druhého vztahu (např. s kolegou, či supervizorem).

Paralelní procesy v pečujícím týmu často doprovází práci s klienty s vysokou měrou konfliktu, či tam kde jsou ve hře silné emoce.

Paralelní proces v týmu může přispět k pocitům vyčerpání, konfliktům, či dokonce pocitům vyhoření a často tak bývá předmětem supervize.

V naší ambulanci mimo jiné doprovázíme rodiče v porozvodové situaci, když se nedaří dohoda na péči o děti, rodiny s vysokým stupněm násilí, či rodiny, kde jeden z rodičů prochází psychotickou zkušeností. Pracujeme i se soudně nařízenými léčbami. Většinou se na práci s takovouto rodinou angažuje 3-5 členů našeho týmu, pracovnice OSPOD, praktičtí a odborní lékaři, bývalí psychologové a terapeuti, často právníci, škola, atd. Paralelní proces je v naší práci opakovanou zkušeností.
V našem příspěvku bychom rádi popsaly praktickou zkušenost s prací s paralelním procesem jako zdrojem informace o klientském systému.

Naše práce je do značné míry inspirovaná neexpertním dialogickým přístupem, především pracemi Jaakko Seikkuly, Justine von Lawick a Petera Robera a dále současným Gestalt přístupem.

Mgr. Lucie Hornová, klinický psycholog

Absolvovala FFMU obor psychologie. Pracovala dlouhodobě se závislými v Anglii, později v ČR. Má výcvik v Rogersovské individuální terapii a v rodinné systemické psychoterapii. Absolvovala studium systemické supervize na Tavistocké klinice v Londýně. Je registrovaným evropským systemickým supervizorem.

Je školitelem klinické psychologie, členem AKP a SOFT a evropským reprezentantem v Evropské asociaci rodinných terapeutů.

Založila a již 10 let vede tým psychologické ambulance v Rychnově nad Kněžnou a v Brně.
Pracuje s dětmi, dospělými a rodinami. Specializuje se na psychoterapii psychosomatických poruch, práci s rodinami s vysokým stupněm násilí a s rodinami, kde jeden z členů zažívá, či zažil psychotickou zkušenost.

Studuje doktorandský program na TAOS Institutu pod vedením prof. Sheily McNamee.
Dlouhodobě se zajímá o dialogické přístupy v psychoterapii. Spolupracuje s prof. Jaakko Seikkullou, prof. Peterem Roberem, skupinou Narativ a prof. Ochsem na organizaci Letní dialogické školy.

Kamila Bolfová, Martin Nawrath

Kamila Bolfová

Facilitátorka, terapeutka, lektorka, věnuje se dlouhodobě tématu seberealizace a povolání žen v dnešní době. Vystudovala obecnou antropologii na Karlově univerzitě. Absolvovala výcvik facilitace skupinových procesů, navigace při hledání po-volání a má za sebou mnoho stovek výcvikových hodin převážně v procesově orientované psychologii. Ráda propojuje ve své práci verbální a neverbální nástroje, věnuje se také arteterapii a kontaktní improvizaci.

Martin Nawrath

Facilitátor, terapeut, lektor, konzultant. Zajímá se o „znamení doby“ na osobní, párové i globální úrovni. Vzhledem k neexistenci nabídky studií alchymistických byl nucen vystudovat biochemii na Masarykově univerzitě. Mimo jiné absolvoval roční výcvik ve facilitaci skupinových procesů (Institut procesově orientované práce) a aktuálně je u stejného institutu studentem II. fáze výcviku procesově orientované práce. Svou nejvnitřnější povahou je básník, ale veřejně by to nikdy nepřiznal.

Flirt jako (z)rádce

Koncem roku 2017 zaplavila média kampaň „meeto“ upozorňující na násilí páchané na ženách v prostředí filmového průmyslu. Zejména v USA rozpoutala obrovské množství reakcí žen, které byly sexuálně obtěžovány či napadány ze strany svých kolegů a to nejen v oblasti produkce filmů. Kampaň vzbudila příznivé i odmítavé reakce. Pochopitelně zejména ze strany mužů. V České republice byly reakce opožděné a ze strany mužů často znevažující. A to dokonce i u tehdy mediálně velmi viditelných kandidátů na prezidenta ČR.

Dílna nás formou individuálních a párových cvičení a společné diskuze provede zkoumáním mužsko- ženské polarity, předsudků, které panují v této oblasti ve společnosti a aspektů napětí, které zdá se zkouší naše vztahy. Budeme zkoumat změny, které se v naší době odehrávají a to, jak se projevují v životě jednotlivce, rodiny i společnosti. Téma budeme prozkoumávat pomocí slov, obrazů i moudrosti našeho těla.

Andrea Blažková, Petr Válek

Petr Válek

Petr Válek je klinický psycholog se sedmnáctiletou praxí. V Psychiatrické léčebně v Opavě se věnoval terapii a psychodiagnostice dospělých. Od roku 2013 se zabývá především dětské psychoterapii a práci s celým rodinným systémem. Díky výcviku v Analytické psychoterapii – Jungovské psychologii má pochopení pro stínové aspekty lidské osobnosti. Od roku 2014 se věnuje rozvodovým konfliktům a jejich dopadům na děti. Je celoživotním optimistou a naději dodává i rodičům v situacích, které vypadají beznadějně.

Andrea Blažková

Andrea Blažková pracuje jako sociální pracovnice v Centru rodinného poradenství a Centru krizové intervence. Ve své práci se setkává s rodiči, kteří se nacházejí v rozvodovém nebo rozchodovém konfliktu. Věnuje se dopadům konfliktů na děti a výchovnému poradenství. Vystudovala psychoterapeutická studia na Fakultě sociálních studií MU v Brně a v současné době je frekventantkou vzdělávacího programu v kolaborativní a dialogické praxi.

Dítě v centru – práce s napětím v rozvodovém konfliktu

V rozvodovém konfliktu se v naší praxi setkáváme s napětím mezi rodiči. Zároveň tyto situace doprovází také napětí u dětí, které často velmi citlivě konflikty a hádky v rodině vnímají. Pro rodiny chycené v síti rozvodového nebo rozchodového konfliktu je určen program Dítě v centru.

Dítě v centru klade velké nároky na celý rodinný systém, převážně však na rodiče. Cílem naší práce je zmírnit konflikty rodičů, snížit jejich vyhrocenost. Program poskytuje prostor pro nacházení nových cest, jak konstruktivně řešit konflikty. Zároveň se snaží postavit dítě do centra zájmu rozvádějících se rodičů (namísto pozice střetu zájmů). Přispívá tak ke snížení zátěže a tlaku, kterému je dítě v této situaci vystaveno.

V současnosti tímto způsobem pracujeme již čtvrtým rokem. Máme velmi dobrou zpětnou vazbu ze strany OSPOD a justice, se kterými se nám daří posilovat úzkou spolupráci. Od loňska realizujeme metodické kurzy, kde školíme další odborníky.

V rámci přednášky a workshopu vám představíme novou metodu pro práci s rozvodovým (rozchodovým) konfliktem, která vychází z holandského modelu No Kids in the Middle, který vytvořily psychoterapeutky Justine van Lawick a Margreet Visser.

Michaela Tichá

Mgr. Michaela Tichá je maminkou dvou dětí. Pochází z Pardubic, kde původně vystudovala Střední průmyslovou školu a následně i Vyšší odbornou školu chemickou. Po sedmi letech v praxi si podala přihlášku Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci na obor speciální pedagogika. Důvodem byla dlouholetá praxe s vlastním tělesným postižením a potřeba předávat své zkušenosti a odhodlání ostatním rodičům pečujícím o děti, kterým také byla diagnostikována dětská mozková obrna. Je autorkou diplomové práce s názvem „Rodič jako součást týmu v komplexní péči o dítě s DMO.“ Impulzem pro toto téma bylo narození syna s touto diagnózou ve druhém ročníku bakalářského studia a následné několikaleté sbírání zkušeností z jiného úhlu pohledu.

Příspěvek je věnovaný tak trochu netradičnímu mateřství a rodičovství. Nabízí pohled na péči a vzdělávání dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami pohledem absolventky v oboru speciálními potřebami a matky s diagnózou DMO v jedné osobě. Je zde zachyceno jak pečlivé plánování těhotenství, tak následná péče o dítě, jehož vývoj od počátku neprobíhal podle lékařských tabulek. Snahou autorky je napomoci odborníkům, rodičům i laikům nalézt odpověď na doposud nezodpovězené otázky autentickým zachycením několika let hledání a nacházení cesty a budování spolupráce mezi odborníky a pečujícím rodičem.

Silvie Kappelová

Vystudovala jsem SPGŠ a dva roky učila ve státní MŠ. Po dvou letech jsem se rozhodla systém školství opustit, založit si živnost a vydat se na cestu do neznáma. Cestu k dětskému srdci mimo oblast školství. Cestu vzdělávat jinak. Již sedmým rokem se věnuji dětem a jejich rodičům individuálně. Šířím mezi rodiči a širší veřejností své pohledy na výchovu s respektujícím přístupem. Cesta k vlastní školce začala hlídáním dětí, sdílením informací o přínosech menších zařízení pro předškolní děti. Touto cestou jsem se učila komunikaci s lidmi, přednášet o sobě a svých záměrech, o dětech, hovořit na úřadech, domlouvat akce a hledat cesty financování se sponzory. Stále jsem na začátku a stále se vyvíjím. I tak mohu předat mnoho zkušeností a především vizi. Vizi toho, proč tohle všechno dělám. Proč je důležitý respekt ve výchově a individuální přístup k dětem i svým zaměstnancům. Baví mě nacházet nová řešení společně se svým okolím. Cesta je krásná a někdy i velmi náročná, o tom si můžeme popovídat již 4.5.

Loek Schoenmakers

Loek Schoenmakers (1961), Ph.D. v současné době pracuje jako vzdělávací specialista v Nizozemí, Arubě, Surinamu a v Belgii. Má třicetileté zkušenosti s výukou jako učitel, ředitel školy, školní poradce, lektor, kouč a vzdělávací specialista. Na základě jeho pracovních zkušeností v nejrůznějších rolích a výzkumu vycházejícího ze sociálního konstrukcionismu (2011) věří, že vzájemná propojenost a zaměření člověka na proces změny ve vzdělávání jsou nezbytné pro udržitelnost. Studoval na Nottinghamské universitě (Mgr., 2001), absolvoval prací Educational Change and School Improvement; na Universitě v Tilburgu a Taos Institutu (Ph.D., 2011) prací Sustainable Educational Change is being in Relation.

Workshop: přímá akce

Workshop: Jak se demokraticky, bezpečně a efektivně organizovat na demonstracích a přímých akcích?

K možných typům politické participace v moderních společnostech patří akty občanské neposlušnosti. Uchylují se k nim ve většině případů účastníci a účastnice sociálních hnutí v momentu, když selhávají jiné politické prostředky. Krom enviromentálních či sociálních konfliktů si akty občanské neposlušnosti osvojují lidé, stavící se do cesty nenávistným ultrapravicovým pochodům či davům pokoušejícím se o útoky na nedominantní etnické či jiné skupiny.
Účast na blokádách či jiných přímých akcích může být pro jedince osvobozující a posilující – dává mu možnost být slyšen a možnost sdílet svůj politický postoj s dalšími lidmi. Zároveň však může mít i negativní – traumatizující účinky, zvláště při setkání s policejní represí či násilím. Aktivisté a aktivistky se během akce můžou dostat do velmi nekonformních situací.
Workshop se zaměří na to, jakým způsobem se můžou organizovat akty občanské neposlušnosti a jak se na takových akcích můžou organizovat lidé, aby byla akce nejen efektivní, ale zároveň demokratická a bezpečná. Budeme rozebírat strategie, jak můžou aktéři demonstrace kolektivně rozhodovat a jakým způsobem může jedinec minimalizovat možnost traumatu.

Medailonek „autora“

Lektor workshopu je člen Iniciativy Ne rasismu. Iniciativa se snaží o emancipační a progresivní politiku. Její vznik v roce 2010 byl reakcí na růst xenofobních nálad ve společnosti a jejím primární činností bylo pořádání veřejných přednášek, diskuzí, promítání dokumentárních filmů, workshopů na školách, veřejných shromáždění a nenásilných blokád neonacistických pochodů. Postupem času svou činnost rozšířila i na další témata jako jsou feminismus či kritika neoliberální ekonomické politiky. Zdroj rasismu iniciativa neredukuje pouze na jeho psychologický rozměr, nýbrž se snaží odhalovat i jeho ekonomicko-sociální kořeny. Za 9 let své existence pořádala mimo jiné nespočet demonstrací, přímých akcí či aktů občanské neposlušnosti a dlouhodobě se snaží o zlepšování kultury protestu v Čechách. Lektor je absolvent sociálních dějin. Ve svém studiu se zaměřuje na dějiny státního socialismu, dějiny protestu a výzkum vzniku sociálních hnutí.

Dialog: Přímá akce

Dialog: Napětí, které (ne)spojuje: Přímá akce v boji proti rasizmu

Martin Luther King napsal ve svých listech, že ani jednoho vítezství občanského hnutí by nebylo dosaženo bez rezolutního právního a nenásilného tlaku. Zmiňuje to v dopise zaslaném z vězení v Birminghamu, kde se ocitl kvůli použití přímé akce. Padesát let po jeho uvěznění hnutí za občanské práva slavilo úspěchy v boji proti rasizmu. Rovnoprávnost v zákonech byla dosažena, patřičnost jazyka politické korektnosti se v elitních kruzích začínala upevňovat…

Nicméně rasa, etnicita a národnost stále štěpí společnost. Dokonce se zdá, jako kdyby na těchto tektonických zlomech působilo stále větší napětí. Napětí vytvářející prostor pro vznik skupin, které se snaží jít k podstatě rozštěpení.

V dialogu o napětí, které (ne)spojuje se zaměříme na skupiny zabývající se bojem proti rasizmu pomocí přímých akcích. S nimi se blíže podíváme, jestli platí mantra, že na překonání rozdílných názorů je nutný dialog. O čem však může být dialog v boji proti rasizmu a jaké jsou jeho hranice? Je přímá akce efektivním nástrojem proti fašizujícím se ‚slušným Čechům a Slovákům‘? Jak je možné skloubit řešení strukturálních problémů společnosti jakým je rasizmus s individualizující praxí pomáhajících profesí?

A co si myslíte vy?

Přijeďte být součástí dialogu.

Václav Pecl

Skupina „radikálních autorů bojujících proti rakovině národa – proti neomarxismu, jako ideologie zabíjející tradiční evropské národy“ vytvořila web White Media, kde se v jedním se seznamů nachází diskutující Václav Pecl. Ten je označen jako „ultra-xenofilní levičák, mluvčí iniciativy V Brně neonacisty nechceme (Brno blokuje) a organizátor brněnské demonstrace na podporu imigrantů 26.6.2015. Autor petice Na podporu práv původních obyvatel Západní Papuy. Studoval na Filozofické fakultě v Brně. Název jeho absolventské práce: Duhová rodina živoucího světla a lásky. E: vencapecl@gmail.com M: 736 657 677“

Člen iniciativy Ne rasizmu

Další diskutující je člen Iniciativy Ne rasismu, která se snaží o emancipační a progresivní politiku. Její vznik v roce 2010 byl reakcí na růst xenofobních nálad ve společnosti a jejím primární činností bylo pořádání veřejných přednášek, diskuzí, promítání dokumentárních filmů, workshopů na školách, veřejných shromáždění a nenásilných blokád neonacistických pochodů. Postupem času svou činnost rozšířila i na další témata jako jsou feminismus či kritika neoliberální ekonomické politiky. Zdroj rasismu iniciativa neredukuje pouze na jeho psychologický rozměr, nýbrž se snaží odhalovat i jeho ekonomicko-sociální kořeny. Za 9 let své existence pořádala mimo jiné nespočet demonstrací, přímých akcí či aktů občanské neposlušnosti a dlouhodobě se snaží o zlepšování kultury protestu v Čechách. Lektor je absolvent sociálních dějin. Ve svém studiu se zaměřuje na dějiny státního socialismu, dějiny protestu a výzkum vzniku sociálních hnutí.

Miriam Kanioková

Facilitátorkou dialogu bude vystudovaná socioložka a sociální pracovnice Miriam Kanioková. Miriam se aktuálně jako úřednice věnuje romským komunitám na Slovensku. Kromě toho se zajímá o nastavování efektivních sociálních politik přispívajících k sociální soudržnosti.

Daniela Vrbová

Daniela Vrbová novinářka, od roku 2006 pracuje jako redaktorka v Českém rozhlase. Její reportážně-analytický pořad Zaostřeno na cizince, který s kolegyní Gorankou Oljačou připravovala pro Český rozhlas 6, se stal základem pro současný každodenní pořad Zaostřeno na stanici Český rozhlas Plus. Daniela má i novinářské zkušenosti ze zahraničí, absolvovala stáž v BBC World Service a v dánském týdeníku Weekendavisen, připravovala pořady pro kodaňský Univerzitní rozhlas a dva roky pracovala jako reportérka pro festivalové rádio na Roskilde Festivalu. V roce 2013 obdržela za svoji práci Novinářskou křepelku pro novináře do 33 let, v roce 2017 byla nominována v rámci Novinářské ceny na zvláštní ocenění za Solutions Journalism.

Abstrakt

Solutions journalism na sebe v posledních letech strhává pozornost mediálních teoretiků i praktiků z médií. Tento přístup, který se do češtiny překládá jako žurnalistika orientovaná na řešení, chce na základě precizního zpravodajství ukazovat společenské problémy v celé jejich šíři. A to především tím, že osloví a zapojí všechny aktéry daného problému, soustředí se na konstruktivní přístup k věci a diskutuje efektivitu nabízených řešení. Tolik teorie. Jak ale vypadá práce novináře, který se rozhodne pro solutions journalism, v praxi? A je možné hledat konstruktivní řešení skutečně u všech společensky a mediálně ožehavých témat?

Jan Šerek

Mgr. et Mgr. Jan Šerek, Ph.D. je výzkumník a vyučující na Katedře psychologie a Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Ve svém výzkumu se zaměřuje na oblast politické socializace, občanskou angažovanost a postoje mladých lidí a vnímání legitimity demokracie. Přednáší zejména o tématech sociální a politické psychologie. Zastupuje Českou republiku v Evropské asociaci pro výzkum adolescence.

Škola základ občanského života? Efekt školy na společenské a politické postoje studentů

Škola je tradičně vnímána jako prostředí, které mladého člověka uvádí do světa mimo úzký okruh jeho rodiny a přátel. Příspěvek se proto věnuje otázce, jakým způsobem přispívá školní prostředí (například jeho otevřenost diskuzi) k rozvoji (ne)tolerantních postojů studentů či k jejich přesvědčení, že mohou ve společnosti něco ovlivnit. Prezentovány budou výsledky z běžícího výzkumu CATCH-EyoU, který probíhá paralelně v osmi evropských zemích u adolescentů a mladých dospělých. Prostřednictvím skupinových rozhovorů jsme například zjišťovali, co studentům vadí na tom, jak s nimi učitelé diskutují o společenských tématech, ale rovněž co jako problém vnímají samotní učitelé. Data z dotazníkového šetření zároveň ukazují, jak se (ne)tolerantní postoje či přesvědčení o vlastním vlivu u studentů mění v průběhu času a zda existuje systematická souvislost mezi těmito změnami a prostředím navštěvované školy.

Liz Fekete

Liz pracuje více jak 30 let v Institutu rasových vztahů (Institute of Race Relations), ve kterém je nyní ředitelkou a vedoucí Evropského výzkumného programu. V přednáškové i publikační činnosti se široce věnuje tématům jako jsou: současné podoby rasismus a fašismu, práva uprchlíků, evropské politiky boje proti terorismu a radikalizaci, pravicový extremismus a islamofobie. Je autorem knihy Vhodný nepřítel: rasismus, migrace a islamofobie v Evropě (A suitable enemy: racism, migration and Islamophobia in Europe). Liz byla také součástí CARF kolektivu (Kampaň proti rasismu a fašismu v UK), profesionální pozorovatelkou Bassova lidového tribunáluⁱ nebo členkou Iráckého světového tribunálu, který sledoval válečné zločiny a porušování ženevských konvencí v průběhu války v Iráku v letech 2003 – 2005. Mezi její nejaktuálnější publikace patří Alternativní hlasy evropské integrace (Alternative Voices on Integration in Europe, kniha dává do popředí mládežnické skupiny a inovativní antirasistické projekty jejichž iniciativy jsou hlavním proudem přehlíženy), Obchodníci s nenávistí: násilné dopady Evropské ultrapravice (Pedlars of Hate: the violent impact of the European far Right) a Témata, která rozdělují Evropu: Rasismus a vzestup krajní pravice (Europe’s Fault Lines: Racism and the Rise of the Right). Liz také spolupracuje s Mezinárodní iniciativou pro zločiny státu na Queen Mary University v Londýně a je členkou Observatoře pro překračování hranic pod Monash University v Austrálii.

i Tribunál veřejně demaskoval zločiny diktátorských režimů v Jižní Americe

Jozefína

Nečekané podivné prožitky jí před lety zrušily začínající kariéru, nastavily drsné zrcadlo jejímu životu a přes těžká úskalí ji poté vyvedly z osobní krize opět ven, mnohem blíž k sobě. Přestože léčebnu zažila před 17 lety, nikdy na to nezapomene. Přála by si, aby lidé v psychické či psychopirituální krizi měli i jinou volbu, než je jeden jediný medicínský přístup, který vše nezvyklé diagnostikuje a medikuje, bez hlubšího zájmu o život a víru člověka, který stojí ve dveřích.

Matěj Stříteský

Jmenuji se Matěj Stříteský a zabývám se právem v oblasti duševního zdraví. Vystudoval jsem psychologii na FF a práva na PrF MU, od té doby pracuji v Lize lidských práv a zároveň studuji doktorské studium klinické psychologie, tématem mé dizertační práce jsou právní a etické aspekty klinické psychologie.

Nedobrovolná hospitalizace z pohledu lidskoprávník

Jsem přesvědčený že otázky týkající se duševního zdraví jako „možnost omezení svéprávnosti“; „hospitalizace bez souhlasu pacienta“; „možnost léčby bez souhlasu pacienta“ jsou významnými zdravotnickými ale i právními otázkami. Právo v demokratické společnosti musí tyto otázky přesvědčivě řešit, a náš právní řád se s nimi podle mne doposud dostatečně nevypořádal, natož aby se odpovědi na ně dostali do povědomí zdravotníků, kteří je řeší v první linii.

Martina Faltýnová

Martina Faltýnová, historička umění, novinářka, zaměřuje se především na oblast duševního zdraví, zejména na dosud v médiích málo sdílená témata mezi něž patří – Otevřený dialog v praxi, diagnostika psychospirituální krize, duchovní rozměr psychických potíží, psychedelické terapie, ad. Pravidelně přispívá do kulturního čtrnáctideníku A2. Aktuálně se účastní skupinových sezení holotropního dýchání a výcvikového cyklu „Dialog s nevědomím“.

Zpráva o nemoci či transformaci? Duševní zdraví a současný mediální diskurz

Jaký obraz lidí s duševními problémy nám představují současná média? Často zkratkovitý a spektakulární bez hlubší znalosti tématu, v lepším případě referují o antidiskriminaci a destigmatizaci ve smyslu některých neziskových programů: „Chovejme se k těmto lidem lépe, ale nepochybujme o tom, že jsou jiní než my ostatní, jsou přeci nemocní.“ Ve svých textech a rozhovorech dávám prostor tomu, čemu sama věřím, a to je, že tito lidé nejsou nemocní, ale pohybují se v jiných sférách, kterým je třeba porozumět nebo se o to alepsoň pokusit. Jedním z prvních kroků ke změně je tedy vyzdvihnout možnost „dialogu s jinakostí“ prostřednictvím médií.

Barbora Chvátalová a Markéta Hovorková

Barbora Chvátalová

Barbora Chvátalová pracuje v Národním ústavu duševního zdraví jako koordinátorka projektu Destigmatizace, který je součástí reformy psychiatrické péče. Je zakladatelkou a koordinátorkou Projektu SPOLU, který od r. 2012 zprostředkovává přes 250 studentům psychologie a medicíny dobrovolnické stáže v psychiatrických zařízeních po celé ČR a přispívá k humanizaci a destigmatizaci péče o duševní zdraví. Studovala psychologii na Masarykově univerzitě v Brně a University of Sunshine Coast v Austrálii. Zajímá se o možnosti transformace a inovace dysfunkčních systémů, léčbu prvních epizod psychózy, efektivitu terapeutických přístupů usnadňujících zotavení, holistický pohled na zdraví člověka, psychologii domorodých kultur a výzkum vědomí. Je držitelkou mezinárodní licence pro výuku sjezdového lyžování ISIA CARD.

Markéta Hovorková

Markéta Hovorková studuje jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Je zapojena jako dobrovolnice, koordinátorka i členka organizačního týmu v Projektu SPOLU, v rámci něhož pomáhá zlepšování péče o osoby s duševním onemocněním na odděleních psychiatrických klinik. Také se podílí na destigmatizaci, ať už v rámci Projektu SPOLU nebo jeho partnerského projektu Mind the Mind, tak i pod Národním ústavem duševního zdraví jakožto členka týmu Destigmatizace. Mimo jiné je stážistkou na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Brno, kde vypomáhá s vyšetřeními pacientů, zapisováním a vedením terapeutických skupin a zařizováním volnočasových aktivit pro pacienty. Zajímá se o využití kreativity v léčbě a pomoci osobám s duševním onemocněním i bez něj.

Reformní napětí: největší výzvy české reformy psychiatrické péče

V České republice stále přetrvávají velká psychiatrická zařízení, která slouží k péči o lidi s duševním onemocněním již od 18. století. Tento systém je z mnoha důvodů nevyhovující, a proto v roce 2013 vydalo Ministerstvo zdravotnictví Strategii reformy psychiatrické péče. První reformní projekty byly spuštěny v roce 2017, mezi nimi i pětiletý projekt Destigmatizace (NA ROVINU), který má za cíl zvyšovat kvalitu života lidí s duševním onemocněním snižováním jejich stigmatizace a diskriminace ve společnosti. Páteří reformy je projekt Deinstitucionalizace, jehož snahou je přenést značnou část péče z institucí do integrovaných komunitních služeb. Reformní proces odstartoval v ČR téměř o půl století později než v západních zemích a bude čelit mnoha výzvám, včetně strukturálních, personálních, finančních a kulturních. Úspěch celé reformy je však velice zásadní: výskyt duševních onemocnění ve společnosti stále narůstá, dle WHO se deprese již stala celosvětově hlavní příčinou pracovní neschopnosti. Okolo 70 % lidí, kteří mají duševní obtíže, nikdy nevyhledá profesionální pomoc.

Jaké jsou důvody vysoké stigmatizace duševních onemocnění v ČR? Jaké jsou hlavní nedostatky stávajícího systému a jaké obavy se aktuálně pojí s reformním procesem? Proč okolo 70 % zdravotníků trpí syndromem vyhoření a jak mu lze předcházet?

Pojďme diskutovat o tom, jak:

efektivně komunikovat téma duševního zdraví a nemoci na veřejnosti,
podpořit duševní hygienu národa,
dehierarchizovat komunikaci ve zdravotnictví tak, aby systém umožňoval multidisciplinaritu, zplnomocnění a zotavení
facilitovat mezioborovou a meziresortní spolupráci

Reforma psychiatrické péče je v ČR v tomto měřítku bezprecedentní proces, který je komplexní výzvou, vyžadující holistický přístup zohledňující široké spektrum aspektů. Přijďte přispět svou unikátní zkušeností a pomozte proměnit systém tak, aby byl konečně funkční, moderní a respektující všechna lidská práva.

Marion de Boer a Nadia van Ham

Børge Baklien

Klub Absolvent

Ladislav Fabián

Přes 20 let pracuji jako sociální pracovník a terapeut v pobytových službách s programem určeným pro lidi se zkušeností s užíváním drog. Považuji se za člověka, který rád spojuje lidi a organizuje setkávání lidí s různými zkušenostmi s drogama. Sám mám několikaletou zkušenost s každodenním užíváním drog, která pro mě je dodnes formujícím prvkem mého přístupu k lidem, kterým pomáhám a k vytváření prostoru pro zotavení.

Roman Šimek

S drogama mám zkušenosti již od svých 12 let, kdy z neúplné rodiny vyrostly kořeny mé zkušenosti s fetem, která začala nevině, ale skončila tragicky. Má cesta ke zotavení vedla přes život bez domova, žloutenku Céčko, toxické psychózy až k terapeutické komunitě a aktivitám v Klubu Absolvent. Drogy ve mně probudily zájem o optické klamy při malování, tak jsem fetoval a maloval. Dnes maluju čistý a baví mě svou tvorbou dělat radost lidem kolem sebe.

Honza Horák

V drogových službách pracuju jako sociální a poradenský pracovník už skoro 6 let, především na Ostravsku. Moje dosavadní profesní zkušenost je prozatím nekončícím dialogem mezi profetovanými roky a tou zkušeností, která mě neustále formuje. Baví mě potkávat lidi a povídat si s nimi a pomáhat hledat řešení, pokud o něj stojí. Ještě víc mě baví přemýšlet o službách, které si naplánujou a rozjedou lidi, kteří je sami potřebují. Snem, který se snad stane splnitelným přáním je infikovat systémové procesy na úrovni obecního a krajského plánování služeb optikou lidí se zkušeností.

Anotace

Klub Absolvent byl založen jako možnost sdílet zkušenost s negativními dopady závislosti, procesem zotavení a s následným návratem do reálného života. Rádi bychom představili dosavadní poznatky z jeho šestnáctileté existence. Zároveň je součástí příspěvku nastínění tzv. Vize 19, což je pojmenovaný proces změny, který si klade za cíl plně využít nabitých zkušeností z historie klubu. Cílem je vytvoření vstřícného prostředí pro participaci lidí s touto zkušeností s důrazem na jejich emancipaci. Klíčovou součástí je práce se zkušeností pracovníků.Změnu vnímáme jako živoucí a živelný proces, do kterého každý, kdo se jej účastní, může přinést jedinečné podněty a pohledy.

Craig Lewis

Craig Lewis is grateful for every experience he has had that has resulted in this very moment. He is transcending the challenges of his past and sharing his experiences, knowledge, and lessons learned with all those who will listen. This is an ongoing journey and Craig, like all of us, is a work in progress. The choice to live a life of gratitude, peace, love, kindness, spirituality, accountability, forgiveness and acceptance facilitates Craig’s liberation.

Ottar Ness

Ottar Ness, Ph.D. je profesorem v oblasti péče o duševní zdraví na Norwegian University of Science and Technology / NTNU, na Katedře vzdělávání a celoživotního učení. Jeho výzkum se zabývá metodologiemi kolaborativního akčního výzkumu a zaměřuje se na témata kolaborativní praxe, rodinná terapie a zotavení v duševním zdraví a užívání návykových látek.

Program, sobota 5. 5. 2018

	Hlavní sál	Šatna	Balkón	Open Space
9:00–10:15	DUŠEVNÍ ZDRAVÍ KEYNOTE Ottar Ness (NOR): Vztahové zotavení v oblasti duševního zdraví a závislostí
10:15–10:30	Přestávka
10:30–12:00	DUŠEVNÍ ZDRAVÍ Ottar Ness (NOR): Workshop – Vztahové zotavení v oblasti duševního zdraví a závislostí	RASISMUS & XENOFOBIE Jan Šerek: Škola základ občanského života? Ondřej Adamík: Život muslimské komunity v ČR	INTERPERSONÁLNÍ VZTAHY Zdeňka Benešová: Nejlepší zájem dítěte v případě rozvodu	VZDĚLÁVÁNÍ Michal Kandler: Svoboda učení Lenka Martinkovičová a Olga Okálová: FASD v dialógu
12:00–13:00	Oběd (připravují Kuchařky bez domova z Bistra Jako Doma)
13:00–14:00	RASISMUS A XENOFOBIE Daniela Vrbová: Konstruktivně, prosím. Solutions journalism v české praxi	VZDĚLÁVÁNÍ Katarína Medzihorská: Ľudskosť v psychodiagnostike	INTERPERSONÁLNÍ VZTAHY Eva Vaňková: Úskalí multidisciplinárního přístupu při řešení rodinných sporů	DUŠEVNÍ ZDRAVÍ Zuzana Durajová & Matěj Stříteský: Nedobrovolná hospitalizace z lidskoprávního hlediska
14:00–14:15	Přestávka
14:15–15:45	RASISMUS A XENOFOBIE Ondřej Adamík, Miriam Kanioková, Jan Šerek: Jak se demokraticky a efektivně organizovat na demonstracích a přímých akcích Panelová diskuse: Nové podoby rasismu ve veřejném prostoru	VZDĚLÁVÁNÍ Gabriela Šustková a Markéta Frantová: Může být sebevražedné chování dítěte ve škole zdrojem spolupráce ve škole?	INTERPERSONÁLNÍ VZTAHY Diskuse	DUŠEVNÍ ZDRAVÍ Jozefina: Šílíme anebo sílíme? Příběh psychospirituální krize aneb blázinec zevnitř očima bývalé rodinněprávní soudkyně. Martina Faltýnová: Zpráva o nemoci či transformaci? Duševní zdraví a současný mediální diskurz Diskuse
15:45–16:00	Přestávka
16:00–17:15	DIALOGICKÝ PROSTOR s Ottarem Nessem
17:30–18:30	Komentovaná prohlídka v Galerii PLATO (Galerie moderního umění – bývalý Bauhaus, organizovaný přesun z Hlubiny)
Během celého dne	Výroba ekologické kadibudky (Limity jsme my) – workshop

Program, pátek 4. 5. 2018

	Hlavní sál	Šatna	Balkón	Open Space
9:00–10:15	KEYNOTE Liz Fekete (UK): Předsudky nebo společenské struktury? Kořeny rasismu a strategie odporu
10:15–10:30	Přestávka
10:30–12:00	RASISMUS & XENOFOBIE Václav Pecl: Dialog: Přímá akce v boji proti rasismu Workshop: Přímá akce	DUŠEVNÍ ZDRAVÍ Børge Baklien (NOR): Příroda a zotavení	INTERPERSONÁLNÍ VZTAHY Markéta Nováková: Respekt, uznání, komunikace, spolupráce aneb Příklady táhnou	VZDĚLÁVÁNÍ Václav Zeman: Škola Můj Projekt: Náš svět je i jejich projekt Silvie Kappelová: Cesta k vlastní školce a síla záměru Lia Blažková: Učení dětí doma Markéta Hovorková a Jan Beránek: Stigma, které se nás může dotknout všech Margita Rácová: Sdružení rodičů pro férovou školu (World Café – Sdílení)
12:00–13:00	Oběd (připravují Kuchařky bez domova z Bistra Jako Doma)
13:00–14:00	VZDĚLÁVÁNÍ KEYNOTE Loek Schoenmakers (NL): Napětí v rámci vzdělávání. Příležitost?!
14:00–14:15	Přestávka
14:15–15:45	DUŠEVNÍ ZDRAVÍ Marion de Boer (NL) & Chantal Goudsmits (NL): Praxí vedená cesta od FACT modelu k POD v Holandsku	VZDĚLÁVÁNÍ Michaela Tichá: I rodiče chtějí být u toho Veronika Škopová a Dominik Hlaváč: QUIP – Učíme spolu o rovných právech pro všechny	INTERPERSONÁLNÍ VZTAHY Milena Mikulková: Život na dvou židlích	RASISMUS A XENOFOBIE Liz Fekete: Jak spolupracovat v boji proti rasismu v ČR?
15:45–16:00	Přestávka
16:00–17:15	DUŠEVNÍ ZDRAVÍ Jan Dorničák, Jakub Svoboda, Ondrej Žiak: Otevřený dialog v Zahradě 2000 + Facilitovaná diskuse o otevřeném dialogu v ČR	VZDĚLÁVÁNÍ Jakub Konečný: Monitorování závazků plynoucích z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Článek 24. – vzdělávání	INTERPERSONÁLNÍ VZTAHY Andrea Blažková, Petr Válek: Dítě v centru	RASISMUS A XENOFOBIE Lenka Šafránková-Pavlíčková: Lokální integrace cizinců: role města
17:15–17:30	Přestávka
17:30–18:30	DIALOGICKÝ PROSTOR s Loekem Schoenmakersem
18:30–20:30	Večeře – raut – kavárna Maryčka (v areálu Hlubiny)
18:15	“Bedřiška žije” – komentovaná prohlídka sousedství ohroženého vystěhováním (bývalá dělnická kolonie, organizovaný přesun tramvají z Hlubiny)
20:00–20:30	“Kolik tam máš terraV na ohmy?” (Michal Kašpar) – ~~Slam poetry/rap/text~~/speech appeal (hlavní sál)

Program, čtvrtek 3. 5. 2018

	Hlavní sál	Šatna	Balkón	Open Space	Kinosál
9:00–10:30	KOMUNITNÍ PRÁCE Leida Shuringa (NL): Má komunitní práce potenciál spojit nespojitelné? Diskuzní seminář s komunitními pracovníky a pracovnicemi
10:30–12:00		DUŠEVNÍ ZDRAVÍ Natálie Sedlická: Co se skrývá za napětím? aneb reforma porodní péče jako příležitost k ozdravení společnosti skrze individuální zkušenost i kolektivní prožitky (90 minut)
12:00–13:00	Oběd
13:00–14:00	SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ SYMPOZIA HORIZONTY 2018 KEYNOTE Sheila McNamee (USA): Napětí, které nás zlidšťuje: možnosti dialogu
14:00–14:15	Přestávka
14:15–15:45	DUŠEVNÍ ZDRAVÍ Barbora Chvátalová & Markéta Hovorková: Reformní napětí – největší výzvy české reformy psychiatrické péče Stanislav Matoušek: Stigmatizace role psychiatra. Názory, vlivy, omezení.	INTERPERSONÁLNÍ VZTAHY Přemysl Ulman a kol.: Rodičem navždy Andrea Blažková & Petr Válek: Dítě v centru – práce s napětím v rozvodovém konfliktu	VZDĚLÁVÁNÍ Petra Jurkovičová: Experiment s výukou s využitím dialogického prístupu u študentov Naďa Kostková, Barbora Hrušková, Tereza Janačíková Nováková, Olga Kunertová: Utváření dialogického prostoru ve vzdělávání pomáhajících profesionálů	KOMUNITNÍ PRÁCE Rodger Green (UK): Zplnomocnění nebo znovucmonění? Výzvy v praxi a vzdělávání	DUŠEVNÍ ZDRAVÍ Matthias Ochs (GER): „Zákon“ systematického antagonismu – a jeho dialogické implikace
15:45–16:00	Přestávka
16:00–17:15	DUŠEVNÍ ZDRAVÍ Craig Lewis (USA): Punková cesta k zotavení Ladislav Fabián, Roman Šimek, Honza Horák: Klub Absolvent	INTERPERSONÁLNÍ VZTAHY Lucie Hornová: Paralelní proces jako zdroj inspirace – dialogismus v praxi	VZDĚLÁVÁNÍ Blazic Anamaria, Miskulin Inka and Cvjetovic Ani (CRO): Kontext dialogického učení	KOMUNITNÍ PRÁCE Rodger Green (UK): Zplnomocnění nebo znovucmonění? Výzvy v praxi a vzdělávání	RASISMUS A XENOFOBIE Ondřej Přibyla: NVC Non violent communication (Nenásilná komunikace)
17:15–17:30	Přestávka
17:30–18:30	DIALOGICKÝ PROSTOR se Sheilou McNamee
18:30–20:30	Večeře – grilování bez masa – před kavárnou Maryčka (v areálu Hlubiny)
20:00–21:00	“Vzali mě pod křídla” (Helena Kracíková & Rad Bandit – projekt posluchačů Možností Dialogu) – promítaní filmu & diskuze (kinosál)

4. Mezinárodní kolaborativní a dialogické sympozium

Napětí, které nás (ne)spojuje

3.—5. května 2018

Ostrava, Důl Hlubina

O sympoziu

Pořadatelé

Hlavní hosté

Sheila McNamee

Duševní zdraví

Ottar Ness

Matthias Ochs

Craig Lewis

Klub Absolvent

Børge Baklien

Marion de Boer a Nadia van Ham

Barbora Chvátalová a Markéta Hovorková

Martina Faltýnová

Matěj Stříteský

Jozefína

Rasismus a xenofobie

Liz Fekete

Ondřej Adamík

Lenka Šafránková Pavlíčková

Ondráš Přibyla

Jan Šerek

Daniela Vrbová

Dialog: Přímá akce

Workshop: přímá akce

Vzdělávání

Loek Schoenmakers

Silvie Kappelová

Michaela Tichá

Barbora Hrušková

Naďa Kostková

Tereza Janačíková Nováková

Olga Kunertová

Interpersonální vztahy

Andrea Blažková, Petr Válek

Lucie Hornová

Milena Mikulková

Markéta Nováková

Zdeňka Benešová

Rodičem navždy

Eva Vaňková

Komunitní práce

Leida Schuringa

Rodger Green

Materiály

Prezentace

Fotky

Program

Čtvrtek 3. 5. 2018

Pátek 4. 5. 2018

Sobota 5. 5. 2018

Cena

Storno podmínky

Dětské horizonty

Kontakt